dnes je 25.4.2024

Input:

§ 103 Povinnosti zaměstnavatele

18.4.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

2.5.103
§ 103 Povinnosti zaměstnavatele

JUDr. Anna Janáková

Úplné znění

HLAVA II
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE

§ 103

  1. Zaměstnavatel je povinen
    1. nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,

    2. informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis 32),

    3. zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze,

    4. sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,

    5. nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem,

    6. zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů 32), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště,

    7. zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí,

    8. jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte,

    9. umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

    10. zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

    11. nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,

    12. zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy 33).

    Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

  2. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále
    1. při změně 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce,

    2. při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,

    3. v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

  3. Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.
  4. Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.
  5. Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.
Komentář
Komentář
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění

    • § 94 odst. 2 – pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců pracujících v noci

    • § 108 odst. 5 – každoroční prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

    • § 238 a násl. – pracovní podmínky zaměstnankyň

    • § 244 a násl. – pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců

    • § 247 – pracovnělékařské prohlídky mladistvých

    • § 349 – výklad některých pojmů

    • § 4b, 363 – možnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

    • § 7 odst. 4 – evidence o kontrolovaných pásmech a zaměstnancích

    • § 7 odst. 5 – zákaz kouření v kontrolovaných pásmech

    • § 8 – zákaz výkonu některých prací

  • Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění

    • § 19 a násl. – činnosti epidemiologicky závažné

    • § 37-40 – kategorizace prací, rizikové práce a jejich evidence

    • § 82 odst. 2 písm. e) – oprávnění krajské hygienické stanice stanovit lékařské preventivní prohlídky u rizikových prací

  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

    • § 55 – povinnosti zaměstnavatele vůči poskytovateli pracovnělékařských služeb, ohledně zařazování zaměstnanců k práci, ohledně žádosti o pracovnělékařskou prohlídku, ohledně mimořádných prohlídek

    • § 69 – posuzování zdravotní způsobilosti k práci

    • § 58, § 59 odst. 2 a 98 – finanční úhrada pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem, přechodné období pro nahrazení závodní preventivní péče pracovnělékařským službami

    • § 60 – zmocnění k vydání prováděcího předpisu ohledně postupů při zajišťování pracovnělékařských prohlídek, jejich druhů, četnosti a obsahu, obsah dokumentace o pracovnělékařských službách, náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti.

  • Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění

    • § 84-86 – zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

    • § 87-89 – pravidelné lékařské prohlídky

  • Vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel

  • Nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků

  • Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, v platném znění

  • Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění

    • § 8 – zákaz kouření

  • Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění

  • Příloha č. 14 – druhy lékárniček, jejich obsah a výbava a jejich použití podle druhů vozidel

    • Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem

      • § 17 – podmínky, za kterých smějí být fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění

Komentář
Komentář

Zakázané práce

Povinnosti stanovené zaměstnavateli tímto ustanovením směřují především přímo vůči zaměstnancům nebo některým skupinám zaměstnancům. Většinu povinností zde uvedených může zaměstnavatel aplikovat přímo, některé za využití zvláštních a prováděcích právních předpisů.

Právní přepisy zakazují výkon takových prací, u kterých je prokázáno, že ohrožují život a zdraví zaměstnanců. V právním řádu jsou tři skupiny těchto prací:

  1. Práce zakázané všem zaměstnancům. Jejich výčet a podmínky, za kterých se připouští výjimky z tohoto zákazu, stanoví ust. § 8 zákona č. 309/2006 Sb. Jedná se především o práce s chemickými látkami, které jsou karcinogenní.

  2. Práce zakázané zaměstnankyním, zaměstnankyním v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím, kojením a péčí o dítě.

  3. Práce zakázané mladistvým.

Práce uvedené v posledních dvou skupinách zakazuje zejména zákoník práce v ust. § 238 a násl. a § 244 a násl. a podrobnosti stanoví vyhláška č. 288/2003 Sb.

Vedle shora uvedených obecných zákazů prací je zaměstnavatel povinen respektovat také individuální zákazy práce, např. když zaměstnankyně není podle lékařského posudku pro určité práce zdravotně způsobilá (ust. § 238 odst. 2).

Zdravotní způsobilost k práci

Zdravotní způsobilost k práci se posuzuje na základě zjištění zdravotního stavu zaměstnance při pracovně lékařské prohlídce a na základě znalosti požadavků, jež na něho klade práce. Pracovně lékařské prohlídky vykonávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb, s nimiž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb; zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci u prací zařazených podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie jedna je za určitých podmínek možné na základě písemné žádosti zaměstnavatele u poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání.

Závěry vyplývající z pracovnělékařské prohlídky týkající se vztahu k práci jsou obsahem lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, který vydává poskytovatel zdravotní péče, u něhož byla pracovnělékařská prohlídka vykonána. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků jejich zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.

Kategorie práce

Práce se zařazují do čtyř kategorií, a to podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovost pro zdraví. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Práce v kategorii čtvrté představují nejvyšší zátěž, práce v kategorii první představují zátěž nejnižší. V zásadě práce do kategorie čtvrté a třetí zařazuje na návrh zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; práce do kategorie druhé zařazuje zaměstnavatel; práce, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

Zdravotní průkaz

Platný zdravotní průkaz je nezbytný k výkonu činností epidemiologicky závažných (např. při provozování stravovacích služeb, při výrobě potravin, uvádění potravin do oběhu, výrobě kosmetických prostředků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, myostimulátorů, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb).

Zdravotní průkaz vydává registrující praktický lékař nebo zařízení vykonávající pracovnělékařskou péči (závodní preventivní péči). Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.

Závodní preventivní péče

Zaměstnavatelé zajišťují závodní preventivní péči v rámci právních požadavků

Nahrávám...
Nahrávám...