Změny v zákoně o zaměstnanosti od 1. 10. 2015

Byť větší pozornost je asi upřena na novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, došlo s účinností od 1. 10. 2015 také k několika změnám v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Stalo se tak zákonem, který byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 203/2015 Sb. V následujících řádcích vybíráme ty nejdůležitější změny.

Umožnit někomu výkon nelegální práce představuje pro zaměstnavatele nejenom riziko uložení vysoké pokuty za správní delikt, ale pokud chce zaměstnávat cizince, tak nepříjemnost ve vztahu k centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a podobné evidenci pro případné držitele modré karty, které obě vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Volné pracovní místo hlášené zaměstnavatelem, jemuž byla pravomocně uložena pokuta za dotčený správní delikt, totiž ministerstvo do centrální evidence nezařadí, případně ho z evidence vyřadí.

Rozhodující je v této souvislosti to, kdy byla pokuta zaměstnavateli uložena. Jestliže do 30. 9. 2015 platilo, že se omezení vztahuje na zaměstnavatele, kterým byla pokuta pravomocně uložena v době posledních 12 měsíců, nově jsou to po novele měsíce „pouze” 4.

Zákon o zaměstnanosti nebrání tomu, aby byla fyzická osoba současně uchazečem o zaměstnání a zaměstnancem v některém z pracovněprávních vztahů. Možné to je ale pouze tehdy, pokud měsíční výdělek (mzda, plat, odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za dané období) nepřesáhne polovinu měsíční sazby minimální mzdy. Tato skutečnost má ale dopad na poskytování podpory v nezaměstnanosti, protože ta uchazeči o zaměstnání v takovém případě nepřísluší (neběží mu nebo se staví podpůrčí doba).

Novela upřesnila, že z tohoto pohledu je rozhodná existence samotného pracovněprávního vztahu, nikoliv to, zdali v jeho rámci zaměstnanec práci vykonává, či nevykonává (což platí zejména u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kde nemá zaměstnavatel povinnost přidělovat zaměstnanci práci a tato je mnohdy nahodilá). Oznamovací povinnost vůči krajské pobočce Úřadu práce o existenci takového vztahu má uchazeč o zaměstnání (zaměstnanec), ne zaměstnavatel.

Novela zavedla nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, nazvaný příspěvek v době částečné nezaměstnanosti (v médiích často nepřesně označovaný jako „kurzarbeit”, byť s kratší pracovní dobou nemá…