dnes je 28.3.2024

Input:

§ 105 ZP Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

1.4.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2.5.105
§ 105 ZP Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

JUDr. Anna Janáková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4a a § 363 – možnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

    • § 106 odst. 4 písm. h) – práva a povinnosti zaměstnance

    • § 108 odst. 6 písm. b) – účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

    • § 273 a 274 – plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s plněním pracovních úkolů

    • § 322 odst. 1 písm. d) – kontrola nad stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů prováděná odborovou organizací

    • § 365 – pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

    • § 271k – definice pracovního úrazu pro pracovněprávní účely

  • Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění vyhlášky č. 170/2014 Sb.

  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb. a nařízení vlády č. 168/2014 Sb.

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4 odst. 4 – informační systém o pracovních úrazech

    • § 5 odst. 1 písm. e) – kontrola příčin a okolností pracovních úrazů inspektoráty práce, případně účast na šetření v místě úrazového děje

    • § 17 a 30 – přestupek a správní delikt na úseku bezpečnosti práce

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 92h – přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb

Úrazový děj

Předpokladem vzniku úrazu je proběhlý úrazový děj, při kterém došlo k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:

  • zákoník práce (§ 271k odst. 1 ZP) takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů;

  • judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha by musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické.

Pokud zaměstnavatel při objasňování nezjistí, že proběhl úrazový děj, a vyhodnotí vzniklou poruchu zdraví zaměstnance tak, že se nejedná o úraz, pak nevzniká ani povinnost provést záznam do Knihy úrazů ani vyhotovit Záznam o úrazu. Posuzování, zda šlo o "pracovní" úraz, pak zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nemůže vůbec vzniknout.

Pracovní úraz

Pokud zaměstnavatel vyhodnotí, že porucha zdraví, ke které u zaměstnance došlo, je úrazem, pak je třeba posoudit vzniklý úraz z dalšího hlediska, a to zda vzniklý úraz lze považovat za úraz pracovní. Úraz je pracovním úrazem, pokud k němu dojde:

  • při plnění pracovních úkolů (§ 271k odst. 1 a § 273 ZP),

  • v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 271k odst. 1 a § 274 ZP) nebo

  • pro plnění pracovních úkolů (§ 271k odst. 2 ZP).

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět (§  271k odst. 3 ZP).

Úkony zaměstnavatele při vzniku úrazu

Úkony, které je zaměstnavatel, u něhož k úrazu došlo, povinen zajistit a provést, mají za cíl nejen objasnit příčiny a okolnosti úrazu vlastních zaměstnanců i zaměstnanců jiného zaměstnavatele, ale též zdokumentovat úraz za účasti poškozeného a svědků, zástupců zaměstnanců a pokud možno též zaměstnavatele jiného zaměstnance (zaměstnavatel je povinen ho bez zbytečného odkladu uvědomit o úrazu a umožnit mu účast na objasňování příčin a okolností vzniku úrazu). Veškerá zjištění, která budou shromážděna, budou sloužit jednak při přijímání opatření k prevenci rizik proti opakování pracovních úrazů ze stejných příčin a zdrojů, jednak k rozhodování o odškodnění úrazu.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit vznik úrazu orgánům a institucím stanoveným v nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Kniha úrazů

V knize úrazů se evidují všechny úrazy, které na pracovišti vznikly, i když jimi nebyla bezprostředně způsobena pracovní neschopnost nebo pracovní neschopnost nepřesahovala tři kalendářní dny. Kniha úrazů může být vedena v listinné podobě jako sešit, jako "vazač" s vkládanými listy, ale také může být vedena v elektronické podobě. Podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb. evidence v knize úrazů musí obsahovat všechny údaje taxativně stanovené nařízením vlády.

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny vzorem formuláře, který tvoří přílohu č. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., slouží k zaznamenání všech důležitých informací a zjištění ohledně vzniku úrazu. V záznamu o úrazu se vedle identifikačních údajů zaměstnavatele a zaměstnance uvádí zejména zdroj a příčiny vzniku úrazu a popis okolností, za nichž k úrazu došlo. Povinnost vyhotovit záznam má zaměstnavatel ohledně úrazu, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Záznamy se vyhotovují pro zaměstnavatele, postiženého zaměstnance, případně jeho pozůstalé rodinné příslušníky, a pro stanovené orgány a instituce, kterým je zaměstnavatel povinen záznamy o úrazech zasílat.

Záznam o úrazu – hlášení změn, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny vzorem formuláře, který tvoří přílohu č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., je určen pro situace, kdy zaměstnavatel odešle vyhotovený záznam o úrazu a následně se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů v záznamu o úrazu. Případy, kdy je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu – hlášení změn a komu a v jakých lhůtách je třeba jej zaslat, stanoví nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Opatření proti opakování pracovních úrazů

Zaměstnavatel je povinen v rámci prevence rizik vyhodnotit zjištění, která získal v souvislosti se vznikem úrazu na pracovišti, a zahrnout do prevence rizik taková opatření, která by vyloučila, resp. omezila vznik obdobných pracovních úrazů, resp. pracovních úrazů vzniklých ze stejných zdrojů, příčin a obecných okolností.

Nemoci z povolání

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Ohledně nemocí z povolání, které vznikly u zaměstnanců na pracovištích zaměstnavatele, musí vést zaměstnavatel evidenci postižených zaměstnanců a musí uplatňovat účinná opatření k odstranění či minimalizaci působení rizikových faktorů vyvolávajících nemoci z povolání. Na rozdíl od pracovních úrazů však zaměstnavatel nemá ohledně nemocí z povolání žádnou ohlašovací povinnost.

Možnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

Od ustanovení § 105 odst. 1 ZP, spočívajícího ve slovech "Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu", odst. 3 písm. a) a odst. 4 a 7, kterým se zapracovávají předpisy Evropské unie, je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.

Přestupek a správní delikt na úseku bezpečnosti práce

V případě:

  • nevyšetření příčin a okolností pracovního úrazu,

  • nevyhotovení záznamu o pracovním úrazu nebo nevedení dokumentace ve stanoveném rozsahu,

  • nepředání vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

  • nevedení evidence o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu,

  • neohlášení pracovního úrazu a nezaslání záznamu o něm stanoveným orgánům a institucím,

  • nepřijetí opatření proti

Nahrávám...
Nahrávám...