dnes je 20.5.2024

Input:

č. 1116/2007 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: nárok na odpočet daně; přijatá zdanitelná plnění

č. 1116/2007 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: nárok na odpočet daně; přijatá zdanitelná plnění
k § 19 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2003 a 2004*)
k § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zdanitelným plněním přijatým pro účely související s podnikáním (ekonomickou činností) podle § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, mohou být i služby poskytované ve formě reklamních nápisů, pokud slouží k prezentaci ekonomické činnosti plátce daně. Takový účinek nastává nejen v případě, kdy je z reklamního nápisu zřejmé, kdo a kde prodej uskutečňuje a jaké zboží nabízí, ale také tehdy, jestliže reklamní nápis obsahuje výlučně obchodní firmu či její logo.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2006, čj. 15 Ca 100/2005-36)
Prejudikatura: srov. č. 709/2005 Sb. NSS.
Věc: Robert S. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z přidané hodnoty.

Žalobce osmi samostatně podanými žalobami brojil proti osmi rozhodnutím žalovaného ze dnů 8. 4. 2005, 2. 5. 2005, 1. 8. 2005, 19. 10. 2005 a 21. 12. 2005, kterými žalovaný zamítl jeho odvolání proti platebním výměrům Finančního úřadu v Podbořanech na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2003 a leden až červenec 2004. Žalobce zejména namítal, že mu vznikl nárok na odpočet daně z přidané hodnoty za přijaté zdanitelné plnění za realizaci jím zadané reklamy. Reklama spočívala v umístění nápisu „TRIMA“, případně „TRIMA EDM“, na soutěžních vozidlech automobilové rallye. Jednotlivé uplatněné nároky na odpočet daně z přidané hodnoty však správce daně neakceptoval a s tímto jeho postupem se ztotožnil i žalovaný, když vyslovil, že žalobce neprokázal, že předmětná zdanitelná plnění použil při podnikání dle § 19 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, popřípadě podle § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Žalovaný ve svých rozhodnutích vyslovil názor, že nápis „TRIMA“, případně „TRIMA EDM“, sám o sobě neprokazuje, že reklama je činěna pro žalobce, když neobsahuje např. přesné označení žalobce, uvedení adresy či jeho provozovny. Názor daňových orgánů
spočívá v tom, že daňově nelze akceptovat reklamu daňového subjektu, která neobsahuje jeho jméno a adresu. Podstata věci tedy nespočívá ve skutečnosti, že by neprokázal použití reklamy pro své podnikání, neboť ze strany daňových orgánů nebylo zpochybněno faktické uskutečnění jednotlivých zdanitelných plnění dodavatelem - tj. poskytnutí reklamy. V jednotlivých daňových řízeních žalobce správci daně předložil celou řadu důkazních prostředků spolehlivě prokazujících skutečnost, že se jedná o reklamu jeho podnikatelské činnosti vykonávané v rámci sdružení bez právní subjektivity a že tato reklama byla fakticky realizována. To, že uvedená reklama byla reklamou žalobce, a nikoliv jiného subjektu, mohou případně potvrdit v řízení před soudem i svědecké výpovědi zástupců společnosti P., která reklamu poskytovala. Žalobce se dále neztotožnit se závěry správce daně a žalovaného, že aby byla reklama daňově akceptovatelná, musí nějak daňový subjekt identifikovat a také musí být
Nahrávám...
Nahrávám...