dnes je 6.10.2024

Input:

č. 1184/2007 Sb. NSS, Daňové řízení: k pojmu „zavinění“ správce daně

č. 1184/2007 Sb. NSS
Daňové řízení: k pojmu „zavinění“ správce daně
k § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Finanční úřad jako správce daně vystupuje v daňovém řízení jako organizační složka státu (§ 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), nemá právní subjektivitu, a proto je třeba termín zavinění správce daně vyložit jako „pochybení“ správce daně, a nikoli jako zavinění v civilistickém či trestněprávním pojetí.
Pokud proto odvolací správní orgán vydá rozhodnutí, jímž zruší či ve prospěch daňového dlužníka změní vykonatelný dodatečný platební výměr správce daně (finančního úřadu), přičemž před jeho vydáním již byla splatná částka dodatečně vyměřené daně do státního rozpočtu uhrazena (event. vymožena), v důsledku čehož došlo na osobním daňovém účtu daňového dlužníka ke vzniku přeplatku, nelze než dovodit, že vznik tohoto přeplatku zapříčinil (zavinil) správce daně.
Ve smyslu § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pak daňovému dlužníku vzniká hmotněprávní nárok na úrok z takto vzniklého přeplatku na dani.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, čj. 7 Afs 140/2005-55)
Věc: Společnost s ručením omezeným Z. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o úroky z přeplatků na dani z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalovaného.

Finanční úřad v Náchodě dne 29. 11. 1999 žalobci dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob za roky 1996 až 1998, v úhrnu 1 266 460 Kč. Krajský soud v Hradci Králové na základě žalob zamítavá rozhodnutí žalovaného o odvoláních proti dodatečným platebním výměrům správce daně zrušil pro nepřezkoumatelnost a věci vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
V dalším řízení žalovaný odvolání proti dodatečným platebním výměrům správce daně opět zamítl. Na základě podaných žalob byla i tato rozhodnutí žalovaného znovu krajským soudem, tentokrát pro vady v řízení, zrušena a věci vráceny žalovanému k dalšímu řízení.
Poté po odvoláních žalobce proti dodatečně stanovené dani z příjmů právnických osob za roky 1996 až 1998 žalovaný dodatečně stanovenou daň snížil, v úhrnu na 558 727 Kč.
Jelikož žalobce v mezidobí mezi dodatečnými platebními výměry a vydáním konečných rozhodnutí žalovaného dne 10. 3. 2003 předepsané částky daně uhradil, dne 5. 9. 2003 podal u správce daně žádost o vyčíslení a úhradu úroku z přeplatku na dani za roky 1996 až 1998. Tuto žádost odůvodnil tak, že mu v důsledku rozhodnutí žalovaného o odvoláních proti dodatečným platebním výměrům a skutečnosti, že částky předepsané daně uhradil do 2. 4. 2001, nejpozději k tomuto dni, vznikl přeplatek na dani. Správce daně podané žádosti za každé zdaňovací období zamítl. Proti těmto rozhodnutím žalobce podal odvolání, která žalovaný zamítl.
Proti těmto rozhodnutím žalovaného brojil žalobce žalobou, na základě které Krajský soud v Hradci Králové dne 29. 3. 200 rozhodnutí žalovaného zrušil s tím, že pokud byla v důsledku
Nahrávám...
Nahrávám...