dnes je 16.6.2024

Input:

č. 1228/2007 Sb. NSS, Daň z převodu nemovitostí: základ daně při vkladech nemovitostí do obchodních společností

č. 1228/2007 Sb. NSS
Daň z převodu nemovitostí: základ daně při vkladech nemovitostí do obchodních společností
k § 10 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákonů č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb.
k § 59 odst. 3 obchodního zákoníku
Pro stanovení základu daně z převodu nemovitostí při vkladech nemovitostí do obchodních společností se do účinnosti zákona č. 420/2003 Sb., kterým se novelizoval zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, použije cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Hodnotu vkládané nemovitosti, ohodnocenou pro účely vkladu dle § 59 odst. 3 obchodního zákoníku, stanovenou podle posudku znalce, nelze považovat za cenu sjednanou ve smyslu § 10 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2007, čj. 9 Afs 9/2007-73)
Prejudikatura:srov. 137/2004 Sb.NSSač. 996/2006Sb.NSS.
Věc: Akciová společnost L. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalovaný dne 27. 11. 2003 změnil platební výměr Finančního úřadu v Prostějově na daň z převodu nemovitostí ze dne 3. 10. 2002, a to tak, že výše daně z převodu nemovitostí vyměřená žalobci činí 547 480 Kč a zvýšení daně dle § 68 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, činí 27 374 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce žalobou, na základě které Krajský soud v Ostravě dne 17. 8. 2006 rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Shledal totiž žalobu z části důvodnou, a to zejména ve věci namítaného nesprávného stanovení základu daně, když nepřisvědčil žalovanému, že cenu stanovenou dle § 59 odst. 3 obchodního zákoníku, kterou se stanoví na základě posudku znalce hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti, lze považovat za cenu sjednanou a vycházet z ní pro účely stanovení základu daně z převodu nemovitostí.
Rozhodnutí krajského soudu napadl žalovaný (stěžovatel) kasační stížností, ve které mimo jiné uvedl, že poskytnutí ať už peněžitého, či nepeněžitého vkladu do základního kapitálu (dříve základního jmění) je úplatným závazkovým vztahem, což dokládá mimo jiné také nález Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2000, sp. zn. III. ÚS 31/2000. Zaváže-li se vkladatel poskytnout jako nepeněžitý vklad do společnosti nemovitou věc, znamená to, že se zavázal převést vlastnické právo k této nemovitosti, podobně jako by se k tomu zavázal kupní smlouvou. Jakkoliv se hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti stanoví na základě posudku znalce, smluvní volnost stran spočívá v tom, že společník a společnost se musí dohodnout na částce, která se započítává na vklad společníka a která je peněžně vyjádřena v základním kapitálu. Hodnota nepeněžitého vkladu, stanovená znalcem pro účely vkladu dle § 59 obchodního zákoníku, je účastníkům závazkového vztahu známa předem a je na jejich vůli, zda za těchto podmínek vklad do základního kapitálu
Nahrávám...
Nahrávám...