dnes je 22.5.2024

Input:

č. 1236/2007 Sb. NSS, Stavební řízení: účastenství v řízení

č. 1236/2007 Sb. NSS
Stavební řízení: účastenství v řízení
k § 59 odst. 1 písm. b) a odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
k §28 odst. 1, §76 odst. 5 a § 85 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Nájemce nebytových prostor je podle § 59 odst. 4 stavebního zákona z roku 1976 z účasti na stavebním řízení ex lege vyloučen. Tvrdí-li však, že je účastníkem řízení podle § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z titulu jiných práv ve smyslu § 139 odst. 1 písm. f) téhož zákona, a podmínky tohoto ustanovení nesplňuje, je třeba o jeho účastenství rozhodnout usnesením podle § 28 odst. 1 správního řádu z roku 2004 tak, že účastníkem řízení není.
Případné odvolání proti tomuto usnesení podle § 85 odst. 1 správního řádu, ve spojení s § 76 odst. 5 správního řádu, nemá odkladný účinek a podle § 28 odst. 1 správního řádu nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2007, čj. 3 As 74/2006-61)
Věc: Společnost s ručením omezeným Z. proti Magistrátu hlavního města Prahy o účastenství v řízení, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný dne 22. 2. 2006 podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení odboru výstavby Úřadu městské části Praha 1 ze dne 25. 1. 2006, který podle § 28 odst. 1 správního řádu rozhodl, že žalobce není účastníkem stavebního řízení o vydání stavebního povolení na stavbu -změnu stavby: stavební úpravy nebytového domu, neboť s ohledem na požadavky § 59 stavebního zákona neprokázal žádná vlastnická nebo jiná práva k předmětné stavbě a pozemku a na základě předložených nájemních smluv podle § 59 odst. 4 stavebního zákona není účastníkem stavebního řízení.
Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, Městský soud v Praze dne 28. 6. 2006 zamítl. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že žalobce nemá vlastnické právo ke stavbě ani pozemku, či k sousední stavbě a sousednímu pozemku a nemá k nim ani jiná práva, proto není účastníkem podle § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Pojem „jiná práva“ demonstrativně definuje § 139 písm. f) stavebního zákona a lze pod něj zařadit i nájemní smlouvu doplněnou o oprávnění provést určitou stavbu nebo její změnu. V takovém případě je však podle soudu účastenství nájemce založeno oprávněním k provedení stavby či její změny, nikoli vlastní existencí nájemního práva, což výslovně podpořil zněním § 59 odst. 4 stavebního zákona, které vylučuje z účastenství nájemce bytů a nebytových prostor, bez ohledu na to, zda se navrhované stavební změny dotknou jejich nájemních práv či nikoli. Soud by byl ochoten připustit účastenství žalobce ve stavebním řízení, pokud by nájemní smlouva byla doplněna o oprávnění provést určitou stavbu nebo její změnu, avšak jen pro realizaci konkrétní stavby nebo její změny, což však nenastalo. Konstatoval dále, že pod pojem „jiná práva“ kromě nájemních smluv nelze podřadit ani nároky uplatňované žalobcem v arbitrážním řízení, neboť nejde o práva ke stavbě či pozemku, nýbrž o nároky vůči majiteli stavby.
Žalobce (stěžovatel) brojil proti tomuto rozhodnutí kasační stížností, ve které se zejména neztotožnil s právním
Nahrávám...
Nahrávám...