dnes je 16.6.2024

Input:

č. 1240/2007 Sb. NSS, Veřejné zdravotní pojištění: promlčení pojistného

č. 1240/2007 Sb. NSS
Veřejné zdravotní pojištění: promlčení pojistného
k § 16 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (v textu též „zákon o pojistném“)
O promlčení (v soukromoprávním smyslu) se v předpisech veřejného práva jedná pouze tehdy, pokud takový předpis v rámci ustanovení pojednávajících o promlčení stanoví, že správní orgán přihlíží k promlčení jen k námitce účastníka řízení. Pokud takovéto ustanovení veřejnoprávní předpis neobsahuje, je tím de facto míněna prekluze, ke které správní orgán přihlíží z úřední povinnosti.
Pětiletá lhůta k předepsání a vymáhání pojistného na zdravotní pojištění stanovená v § 16 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je lhůtou prekluzivní, a nikoliv promlčecí. Pojistné na zdravotní pojištění je tak nutno ve lhůtě pěti let ode dne splatnosti předepsat pravomocně; nestačí tedy, aby v této lhůtě bylo vydáno nepravomocné rozhodnutí o předepsání pojistného.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 3. 2007, čj. 15 Ca 201/2006-22)
Prejudikatura: srov. č. 356/2004 Sb. NSS.
Věc: Radek H. proti Rozhodčímu orgánu Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, v likvidaci, o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

Hornická zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, v likvidaci, dne 29. 11. 2001 uložila žalobci povinnost zaplatit pojistné ve výši 31 636 Kč za období od 1. 8. 1994 do 31. 12. 1995, penále ve výši 75 061 Kč z dlužného pojistného za období od 9. 9. 1994 do 12. 3. 2001 a penále ve výši 0,1 % za každý kalendářní den prodlení z dlužného pojistného za období od 13. 3. 2001 do dne zaplacení dlužného pojistného.
Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 28. 6. 2006 zamítl.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, ve které zejména namítal, že uvedený platební výměr mu pojišťovna zaslala na adresu, na které však v rozhodném období nemohl být zastihnut, protože se odstěhoval. Zásilka přesto byla uložena na poště a poté se vrátila zpět odesílateli s tím, že si ji žalobce nevyzvedl. Pojišťovna pak spoléhala na institut náhradního doručení a na platebním výměru vyznačila doložku o tom, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 12. 2001 a vykonatelnosti dne 15. 1. 2002. Pohledávky vyplývající z tohoto výměru posléze pojišťovna postoupila společnosti P., k jejímuž návrhu Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 29. 3. 2005, čj. 9 Ne 2525/2005, nařídil exekuci na žalobcův majetek. Krajský soud v Praze v rámci odvolacího řízení ovšem svým usnesením ze dne 4. 4. 2006, čj. 28 Co 147/2006, usnesení Okresního soudu v Rakovníku zrušil a řízení o nařízení exekuce zastavil pro zpětvzetí návrhu na nařízení exekuce společností P. Tato společnost tak učinila poté, co byla seznámena se sdělením Městského úřadu v Rakovníku o tom, že žalobcův trvalý pobyt byl evidován v době od 26. 4. 2001 do 25. 6. 2003 na jiné adrese. V reakci na toto soudní jednání pojišťovna shora citovaný platební výměr doručila žalobci znovu dne 254. 2006, tentokráte řádně na adresu, na níž se skutečně zdržoval. Na tomto platebním výměru ovšem již byla vyznačena doložka právní moci ke dni 28.
Nahrávám...
Nahrávám...