dnes je 16.6.2024

Input:

č. 1241/2007 Sb. NSS, Pojistné na sociální zabezpečení: vznik povinnosti platit pojistné

č. 1241/2007 Sb. NSS
Pojistné na sociální zabezpečení: vznik povinnosti platit pojistné
k § 5 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 a § 9 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12.2003
k § 14 odst. 1 písm. g) a § 31 odst. 2 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákonů č. 122/1993 Sb., č. 94/1996 Sb. a č. 12/1998 Sb.*)
Povinnost zaměstnavatele odvést za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vzniká dnem následujícím po posledním dni rozhodného období podle § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, za který se pojistné platí. Splatnost pojistného se řídí § 9 odst. 2 citovaného zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2007, čj. 3 Ads 63/2006-65)
Prejudikatura: srov. nález Ústavního soudu č. 76/2005 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 544/02) a č. 145/2003 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 666/02).
Věc: Akciová společnost A. proti Městské správě sociálního zabezpečení Brno-město o pojistné na sociální zabezpečení, o kasační stížnosti žalobkyně.

Na žalobkyni byl dne 28. 2. 2003 prohlášen konkurs. Žalovaná vydala dne 8. 12. 2003 vůči žalobkyni výkaz nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za období od 28. 2. 2003 do 8. 12. 2003 (tzn. za období po prohlášení konkursu) a penále.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, v které především namítala, že je v daném případě nutno toto konkursní řízení zohlednit. Pohledávkou za podstatou je pouze 1/28 z pojistného za měsíc únor 2003. Zbývající částku pojistného za období od 1. 2. 2003 do 27. 2. 2003 měla žalovaná přihlásit do konkursu, leč tak neučinila.
Krajský soud v Brně dne 31. 10. 2005 tuto žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí dospěl k závěru, že z § 6 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. zcela jasně vyplývá, že rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Ani vyměřovací základ, ani kalendářní měsíc a ani pojistné tudíž nelze v daném měsíci „dílčit“ na jednotlivé dny. Ustanovení § 9 odst. 2 citovaného zákona potom stanoví, kdy pohledávka pojistného vzniká. Jedná se o den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za kalendářní měsíc. Ke dni 27. 2. 2003 proto nemohl žalobkyni vzniknout dluh a žalobkyně také správně u žalované k tomuto datu žádný nevykazovala. Pojistné za měsíc únor 2003 se stalo dluhem ke dni jeho splatnosti, tj. v daném případě dne 13. 3. 2003, a jedná se tak o pohledávku za podstatou.
Tento rozsudek napadla žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností, ve které zejména namítala, že krajský soud, jakož ani žalovaná, nerozlišují mezi pojmy vznik a splatnost pohledávky, byť každá z těchto skutečností vyvolává různé právní následky. Z § 4 a § 5 zákona č. 589/1992 Sb. vyplývá, že vznik pohledávky na úhradu pojistného je přímo závislý na příjmech v souvislosti s výkonem zaměstnání. Pokud by zaměstnanec neměl žádný
Nahrávám...
Nahrávám...