dnes je 16.6.2024

Input:

č. 1256/2007 Sb. NSS, Řízení před soudem: ochrana proti nečinnosti; důvodnost žaloby

č. 1256/2007 Sb. NSS
Řízení před soudem: ochrana proti nečinnosti; důvodnost žaloby
k § 81 odst. 2 soudního řádu správního
Lhůty pro vyřizování odvolání uvedené v pokynu Ministerstva financí D-125, o stanovení lhůt pro vyřizování odvolání proti vyměření a dodatečnému vyměření daně, a určené finančním úřadům a finančním ředitelstvím (tedy maximálně šest měsíců mimo odůvodněné mimořádné případy) zavazují i Ministerstvo financí, jestliže rozhoduje jako odvolací orgán v daňovém řízení.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2007, čj. 10 Ca 101/2006-55)
Prejudikatura: nález č. 129/2001 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 146/01).
Věc: Veřejná obchodní společnost K. proti Ministerstvu financí o vydání rozhodnutí.

Žalobce podal dne 9. 4. 1999 odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 9. 2. 1999, kterým bylo dle § 55b zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále též „daňový řád“, „d. ř.“), potvrzeno přezkoumávané rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty ze dne 25. 9. 1995. Žalovaný jakožto orgán funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání prováděl různé úkony za účelem doplnění dokazování. Šestkrát neúspěšně předvolal k výslechu svědka Bohumila K., jehož pobyt se však nepodařilo zjistit. Žalobce bezvýsledně jednal s žalovaným o tom, aby 11 let stará věc byla s konečnou platností rozhodnuta.
Proto žalobce podal proti žalovanému žalobu na ochranu proti nečinnosti dle § 79 a násl. s. ř. s., kterou se domáhal, aby soud žalovanému uložil rozhodnout o odvolání žalobce. Namítal zejména, že i když daňový řád neobsahuje lhůtu pro rozhodnutí o odvolání, není ospravedlnitelné, aby se od 9. 4. 1999 až doposud nepodařilo věc uzavřít. Žalobce žalovaného několikrát upozornil na to, že v roce 1999 vstoupil do likvidace, a že mu tudíž průtahy v daňovém řízení způsobují zcela zbytečné náklady, které by jinak nemusel vynaložit.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě zejména uvedl, že ve věci doposud nerozhodl, neboť nemá k dispozici důkazní prostředky, které by jednoznačně potvrzovaly, nebo vyvracely tvrzení žalobce. Spornou skutečností v předmětné daňové věci je, zda skutečně došlo k obchodním případům mezi žalobcem a společností R. Žalobce svá tvrzení v tomto ohledu dokládá usnesením Policie ČR o odložení trestního oznámení žalobce, přičemž v odůvodnění usnesení se konstatuje, že příslušné zboží bylo společností R. dodáno a byly k němu vystaveny daňové doklady. Žalobce však neprokázal, že osoby, které měly tento obchod jménem společnosti R. uskutečnit, byly oprávněny jednat jménem této společnosti. Společník společnosti R. Bohumil K. potvrdil, že společnost R. s ropnými produkty, jež měly být předmětem sporného obchodu, nikdy neobchodovala. Nicméně svědeckou výpověď Bohumila K. nelze použít jako důkaz, neboť jeho výslech nebyl proveden v souladu se zákonem, když k němu žalobce nebyl přizván, a nemohl tudíž klást tomuto svědkovi otázky. Z tohoto důvodu se žalovaný snaží tento výslech zopakovat a následně řízení ukončit.
Městský soud v Praze uložil žalovanému, aby o odvolání žalobce rozhodl ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Z
Nahrávám...
Nahrávám...