dnes je 20.5.2024

Input:

č. 1259/2007 Sb. NSS, Řízení před soudem: kompetenční výluka; zrušení údaje o místu trvalého pobytu

č. 1259/2007 Sb. NSS
Řízení před soudem: kompetenční výluka; zrušení údaje o místu trvalého pobytu
k § 10 a § 12 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 322/2002 Sb.
k § 65 odst. 1 a § 70 písm. a) soudního řádu správního
Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle § 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem. Nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2007, čj. 2 As 64/2005-108)
Prejudikatura: opačně č. 1016/2007 Sb. NSS, č. 136/2002 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 4 02).
Věc: Bohumil Š. proti Krajskému úřadu Středočeského kraje, za účasti 1) Marie S., 2) Ing. Kateřiny Š. a 3) Bohumily Š., o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobce podal návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu osob zúčastněných na řízení. Městský úřad v Mníšku pod Brdy jeho návrhu třemi rozhodnutími ze dne 25. 6. 2003 nevyhověl.
Žalobce podal proti těmto rozhodnutím odvolání, které žalovaný dne 18.8. 2003 a 20.8. 2003 zamítl a napadená rozhodnutí potvrdil.
Žalobce podal proti rozhodnutím žalovaného správní žaloby u Městského soudu v Praze. Městský soud tato rozhodnutí třemi rozsudky ze dne 1. 6. 2005 zrušil. Dospěl k závěru, že správní orgány rozhodly v rozporu se zákonem o evidenci obyvatel, neboť podle výpisu z katastru nemovitostí je předmětná budova ve výlučném vlastnictví žalobce, Marie Š. rozvodem manželství pozbyla k němu užívací právo a zletilé dcery Kateřina Š. a Bohumila Š. žádné právo k užívání objektu nemají.
Proti třem rozsudkům městského soudu ze dne 1. 6. 2005 podal žalovaný (stěžovatel) tři kasační stížnosti, ve kterých zejména vznesl námitku o oprávněnosti žalobce k podání návrhu na zrušení pobytu zúčastněných osob a nesouhlasil s právním posouzením otázky vlastnictví nemovitosti.
Rozhodující druhý senát Nejvyššího správního soudu řízení o všech třech kasačních stížnostech spojil podle § 39 odst. 1 a § 120 s. ř. s. ke společnému projednání. Současně zjistil, že v rozhodné otázce, na níž závisí, zda je vůbec možno věcně zkoumat kasační námitky, se hodlá odchýlit od názoru dosud Nejvyšším správním soudem zastávaného. K problematice evidence obyvatel se Nejvyšší správní soud v minulosti vyslovil tak, že „rozhodnutím ohlašovny o zrušení údaje o místu trvalého pobytu (§ 12 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů) se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva a povinnosti; takové rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) s.ř.s. a žaloba podaná proti takovému rozhodnutí je nepřípustná [§ 68 písm. e) s. ř. s.]“. Stalo se tak např. rozsudkem č. 1016/2007 Sb. NSS. Pokud by
Nahrávám...
Nahrávám...