dnes je 28.3.2024

Input:

" PŘÍPUSTNÉ SOUBĚHY " KATEGORIÍ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

8.11.2007, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

     Složitost životních situací v kombinaci s aktivní výdělečnou činností způsobují, že ne vždy je občan - pojištěnec zařazen u zdravotní pojišťovny pouze v jedné kategorii. Proto je vcelku běžným jevem průběžná registrace pojištěnce ve dvou, případně více kategoriích. Jak takové případy řeší právní úprava platná ve zdravotním pojištění? Charakteristikou jednotlivých situací si v následujícím textu blíže rozebereme postup aplikovaný z hlediska zdravotních pojišťoven.

SITUACE Č. 1

Souběh zaměstnání (hlavní zdroj příjmů) se samostatnou výdělečnou činností (vedlejší zdroj příjmů)

     Z hlediska četnosti se obecně jedná o velmi frekventovanou variantu souběžného výkonu činností. Je-li zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, odvádí se pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), což je od 1. ledna 2007 částka 8 000 Kč.

     V samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec jednak platit pojistné ze zákonného minima, nýbrž ze skutečné výše příjmů (po odpočtu výdajů) a současně není povinen platit měsíční zálohy. Pojistné pak doplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Pokud by naopak byla hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, platí taková osoba měsíčně zálohy na pojistné (a to od 1. ledna 2007 nejméně v částce 1 360 Kč) a v zaměstnání se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minimální mzdy. Pro účely placení pojistného z minimálního vyměřovacího základu nelze v rámci kalendářního měsíce sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti.

SITUACE Č. 2

Souběh zaměstnání na základě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti

     Příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti zakládá účast na zdravotním pojištění za předpokladu, že z tohoto pracovněprávního vztahu plyne účast na nemocenském pojištění. Nejedná-li se o tzv. příležitostné zaměstnání, pojistné se z dohody o pracovní činnosti odvádí. Může nastat několik alternativ. Mezi ty nejčastější patří:

  1. zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele současně na základě pracovní smlouvy a dále na dohodu o pracovní činnosti. Pokud každý z těchto příjmů zakládá účast na nemocenském pojištění, odvádí se pojistné z obou příjmů. Podotýkám, že v případě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

  2. mimo hlavní pracovní poměr pracuje pojištěnec ještě u jiného zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti. Je-li v hlavním zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimální mzdy, potvrdí „hlavní“ zaměstnavatel „vedlejšímu“ zaměstnavateli tuto skutečnost a tento „vedlejší“ zaměstnavatel pak nemusí při placení pojistného respektovat zákonné minimum.

SITUACE Č. 3

Souběh zaměstnání, resp. samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním na základě dohody o provedení práce

     Dohoda o provedení práce, uzavřená ve smyslu ustanovení § 75 zákoníku práce, nezakládá účast na nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění. Pojistné se z titulu tohoto pracovněprávního vztahu neodvádí, proto musí být v této přímé souvislosti zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti (viz výše).

SITUACE Č. 4

Souběh zaměstnání se zařazením pojištěnce v kategorii osob, za které hradí pojistné stát

     Osoby, za které platí pojistné stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a rodičovské dovolené apod. Pokud jsou tyto osoby zaměstnány, odvádí za ně zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy.

     V této souvislosti zdůrazňuji, že pokud zaměstnavatel takovou osobu zaměstnává (tedy i když ji přijímá do zaměstnání), oznamuje zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem. Nárok na odpočet od dosaženého příjmu je možný pouze v případě, kdy jsou splněny u zaměstnavatele i u zaměstnance podmínky stanovené zákonem č. 123/2005 Sb. - musí se jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním pojištěním z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců a nárok na odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů

Nahrávám...
Nahrávám...