dnes je 19.3.2024

Input:

"Vyslání" zaměstnanců z pohledu práva a daní - vybrané otázky

13.6.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

2019.13.03
"Vyslání" zaměstnanců z pohledu práva a daní – vybrané otázky

Mgr. Veronika Plešková, Ph.D., Ing. Martin Bureš

V jednom ze zářijových vydání naše čtrnáctideníku jste se mohli dočíst o změnách v pravidlech vysílání zaměstnanců v důsledku revize směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Dnes bychom Vám rádi představili vysílání zaměstnanců v širším kontextu, a to včetně základů imigračně- a daňověprávních dopadů z pohledu českého práva, ačkoliv se lehce dotkneme také jiných právních řádů.

1. PRACOVNĚPRÁVNÍ ASPEKTY

Zákoník práce umožňuje vyslání v zásadě jen dvěma způsoby:

  1. vyslání zaměstnance z jiného členského státu EU k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb (viz dřívější zvláštní článek), nebo
  2. formou dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli a jen v případě, že jsou splněny stanovené podmínky uvedené v § 43a ZP. K těmto ustanovením je nutné přihlédnout také za situace, kdy česká společnost přijímá vyslaného zaměstnance ze zahraničí.

S ohledem na uvedené se v rámci pracovněprávní části budeme nadále věnovat pouze dočasnému přidělení (bod b).

Právní pozadí dočasného přidělení

Podmínky, které musí být dodrženy z pohledu českého práva, jsou následující:

  • mezi domácím zaměstnavatelem a vysílaným zaměstnancem je uzavřena písemná dohoda o dočasném přidělení (např. vysílací dopis/assignment letter) se stanovenými náležitostmi (tj. název přijímající společnosti, den počátku dočasného přidělení, druh a místo výkonu práce během dočasného přidělení, doba dočasného přidělení);

  • tato dohoda byla uzavřena nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne vzniku pracovního poměru zaměstnance u domácího zaměstnavatele. (Pozn. autorů: V aktuálně navrhované novele zákoníku práce je doba zkrácena na jeden měsíc.)

  • za dočasné přidělení není domácímu zaměstnavateli poskytována žádná úplata/odměna – při dočasném přidělení je možné pouze domácímu zaměstnavateli kompenzovat mzdové náklady a související proplacené cestovní náhrady. (Pozn. autorů: V aktuálně navrhované novele zákoníku práce dochází k rozšíření oblasti přípustných kompenzací na "úhradu nákladů, které [přidělujícímu zaměstnavateli] prokazatelně vznikly v souvislosti s dočasným přidělením zaměstnance".)

  • pracovní a mzdové podmínky přiděleného zaměstnance nesmějí být horší, než jaké mají srovnatelní zaměstnanci české společnosti; za nesplnění hrozí riziko uložení pokuty Státním inspektorátem práce až do výše 2 000 000 Kč.

Nad rámec uvedeného je vždy potřeba zohlednit pracovněprávní předpisy té země, z/do níž má být daný zaměstnanec do/z ČR vyslán. (Pozn.: Např. francouzské právní předpisy (s účinností k 14. 6. 2018) vyžadují splnění těchto dalších podmínek: (i) zaměstnanec není zaměstnán pouze pro účely vyslání do Francie; (ii) vyslání zaměstnance proběhne v režimu vnitropodnikového převedení; (iii) francouzská společnost je povinna předem ohlásit vyslání zaměstnance z jiného státu (a to bez ohledu na délku vyslání) prostřednictvím online stránek https://www.sipsi.travail.gouv.fr; a (iv) určit zástupce české společnosti ve Francii pro účely komunikace s úřady ve francouzštině.).

Co se týče faktického provedení, po dobu dočasného přidělení ukládá zaměstnanci práci (řídí ji, organizuje ji, kontroluje ji, zajišťuje BOZP atd.) přijímající zaměstnavatel. Přijímající zaměstnavatel není taktéž oprávněn vůči zaměstnanci právně jednat. Mzdu a cestovní náhrady zaměstnanci také poskytuje jeho domácí zaměstnavatel.

V případě dočasného přidělení zaměstnance ze zahraničí do ČR je navíc nutné:

  • zajistit předem příslušná pobytová a pracovněprávní povolení (s výjimkou občanů ze zemí EU/EHP) v ČR;

  • ohlásit počátek dočasného přidělení (a související ukončení) zaměstnance ze zahraničí na příslušné pobočce Úřadu práce;

  • ověřit si, zda zaměstnanec ze zahraničí nahlásil svůj příjezd do ČR na cizinecké policii (případně jej na tuto povinnost alespoň upozornit) – u občanů ze zemí EU/EHP je nutné tuto povinnost splnit do 30 dnů po příjezdu do ČR, bude-li pobyt delší než 30 dnů a nesplnil-li tuto povinnost jeho/její ubytovatel (např. hotel). U občanů mimo EU/EHP musí být tato povinnost splněna do 3 pracovních dnů od vstupu na území;

  • v případě zaměstnance – občana třetí země je nutno ověřit, že je daný pracovník držitelem pracovního povolení a zaměstnanecké karty neduálního charakteru pro celou dobu zamýšleného vyslání, popř. držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance;

  • v případě, že má zaměstnanec zůstat účastníkem na sociálním a zdravotním pojištění v domovské zemi, instruovat zaměstnance, aby si zažádal o určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení v domovské zemi (tj., v případě občanů zemí EU se žádá o vydání tzv. formuláře A1).

2. DAŇOVĚPRÁVNÍ ASPEKTY

Na pracovněprávní část navážeme zdaněním příjmů v režimu vyslání pracovníků (což odpovídá podle pracovněprávních předpisů pojmu dočasného přidělení) a v režimu mezinárodního pronájmu pracovní síly (což odpovídá podle pracovněprávních předpisů pracovní cestě), přičemž pro správné použití potřebujeme znát:

  • vnitrostátní právní úpravu (v tomto případě zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP"); a

  • platné a účinné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále jen "SZDZ"), které se danou oblastí zabývají.

Zdanění závislé činnosti

Pro účely ZDP pojmem zaměstnanec rozumíme poplatníka, který má příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 ZDP). (Pozn.: ZDP dále definuje, co považujeme za příjmy ze závislé činnosti, mj. příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru; příjmy za práci společníka s. r. o.; nebo odměny členům orgánů právnických osob.)

Pro správné zdanění závislé činnosti potřebujeme znát kromě úpravy v zákoně o daních z příjmů také postup uvedený v SZDZ, zpravidla se jedná o článek 15 "Příjmy ze zaměstnání". (Pozn. Tento článek vychází z Modelové SZDZ zveřejněné OECD. Modelová SZDZ stanovuje obecně právo na zdanění příjmu státu zdroje příjmů (tedy státu, kde pracovník vykonává závislou činnost). Poplatník po skončení zdaňovacího období ve státě své daňové rezidence může zohlednit daň z příjmů zaplacenou ve státě výkonu závislé činnosti podle příslušné metody vyloučení dvojího zdanění uvedené v konkrétní SZDZ.

Nicméně z tohoto obecného pravidla existuje výjimka. Modelová SZDZ dává možnost za splnění tří podmínek současně právo na zdanění příjmu státu daňové rezidence pracovníka. Tyto podmínky

Nahrávám...
Nahrávám...