dnes je 28.3.2024

Input:

§ 147-149 ZP Pořadí srážek ze mzdy

28.1.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 31 minut

2.6.147
§ 147-149 ZP Pořadí srážek ze mzdy

JUDr. Bořivoj Šubrt

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 1a odst. 1 písm. a) a c) – základní zásady – zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance a spravedlivé odměňování zaměstnance

    • § 222 odst. 5 – povinnost vrátit náhradu mzdy nebo platu za dovolenou

    • § 313 odst. 1 písm. e) – obsah potvrzení o zaměstnání

    • § 346b odst. 3 – zákaz peněžitých záruk (kaucí)

    • § 346d odst. 7 – zákaz smluvních pokut, s výjimkou konkurenční doložky

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

    • § 38h – vybírání záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, v platném znění

    • § 8 a 9 – odvod pojistného

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění

    • § 5 – odvod pojistného

  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění

    • § 276 až 302 – srážky ze mzdy

  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění

    • § 103 až 106 – exekuce

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

    • § 187 až 189 – daňová exekuce srážkami ze mzdy

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění

    • § 50 – dohody o srážkách z dávek (ze mzdy)

    • § 97 odst. 1 – poskytnutí údajů o exekucích zaměstnavatelem orgánům nemocenského pojištění

    • § 116 odst. 6 písm. d) a e) – údaje od orgánů nemocenského pojištění zaměstnavateli

    • § 159 – exekuce

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění

    • § 53 – rozhodování zdravotních pojišťoven

  • Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, v platném znění

  • Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v platném znění

  • Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění

    • § 109 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 – účinky zahájení řízení

    • § 111 odst. 2 – vyživovací povinnost

    • § 207 odst. 2 – rozsah zahrnutí příjmů do majetkové podstaty

    • § 398 odst. 3 – rozsah měsíčních splátek

    • § 406 odst. 3 písm. a) a d) a odst. 5, § 411 odst. 1 – srážky z příjmu k oddlužení

  • Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění

    • § 2 – výše životního minima jednotlivce

  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

    • § 26 odst. 1 písm. a) – normativní náklady na bydlení v nájemních bytech

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

    • § 697, § 760 až 765, § 910 až 923 – výživné

  • Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění

    • § 10 – výživné

  • Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

  • Nařízení vlády č. 395/2015 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení

  • Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)

  • Vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, v platném znění

Komentář

Ustanovení § 147

V ustanovení § 147 ZP jsou v návaznosti na ustanovení § 146 písm. a) ZP konkretizovány případy srážek ze mzdy, stanovené zákoníkem práce nebo zvláštními zákony. V odstavci 1 jsou kromě srážek na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistného na sociální a zdravotní pojištění (resp. pojistného na důchodové spoření, které se srazí v lednu 2016 ze mzdy či platu za prosinec 2015) uvedeny případy, kdy si zaměstnavatel může srazit své pohledávky i bez souhlasu zaměstnance – viz písmena c) až e). Výčet těchto případů je taxativní, takže v jiných případech by musela být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy podle ustanovení § 2045 až 2047 NOZ nebo v případech dohod uzavřených do 31. 12. 2013 podle tehdejšího § 327 ZP (viz dále k odstavci 3).

Od zde komentovaných ustanovení se nelze odchýlit, neboť to výslovně, i když nepřímo zakazují (§ 1 odst. 2 NOZ).

Exekuce

V odstavci 2 jsou rámcově upraveny případy výkonu rozhodnutí či exekuce s odkazem na zvláštní právní předpisy. Exekuce lze členit na soudní a úřední (správní). Soudní exekuce nařizuje soud nebo vede soudní exekutor, správní exekuce nařizuje příslušný správní úřad (zejména finanční úřad, úřad územního samosprávného celku, orgán sociálního zabezpečení) nebo jiná zákonem pověřená organizace (zdravotní pojišťovna k vymožení nedoplatků pojistného). Soudní exekucí je i oddlužení plněním splátkového kalendáře (tzv. osobní bankrot), popřípadě nepatrný konkurz podle insolvenčního zákona. Zaměstnavatelé se při těchto exekucích řídí poučením v usnesení soudu nebo v exekučním příkazu, v nichž je uvedena zejména vykonatelnost (obvykle i nepravomocného rozhodnutí – v období 1. 1. 2013 až 31. 8. 2015 to však neplatilo   u exekuce vedené soudním exekutorem, neboť tato exekuce nemohla být mj. prováděna, jestliže exekuční příkaz nenabyl právní moci – § 47 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění před 1. 9. 2015).

V odstavci 3 zákon výslovně zakazuje srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, což vychází z článku 9 Úmluvy č. 95 Mezinárodní organizace práce o ochraně mzdy (1949), publikované pod č. 411/1991 Sb. Dále zákon zakazuje srážky ke složení peněžních záruk (kaucí) nebo k úhradě smluvních pokut. V odstavci 3 větě druhé zákon výslovně a záměrně připomíná, že srážky ze mzdy k náhradě škody (způsobené zaměstnancem zaměstnavateli) jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Postup provádění srážek

V ustanovení § 148 ZP je rámcově vymezen postup při provádění srážek ze mzdy. Z hrubé mzdy se přednostně srazí daň z příjmu ze závislé činnosti (daňová záloha) a pojistné na sociální a zdravotní pojištění, resp. v letech 2013 až 2015 (resp. v lednu 2016 ze mzdy či platu za prosinec 2015) též pojistné na důchodové spoření. V dalším postupu zákon odkazuje, že srážky je možné provést jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ. Jde konkrétně o ustanovení zejména § 276-281 a § 285, 286 OSŘ. Všechny srážky ze mzdy jsou tak prováděny jednotným postupem, a to i když by nešlo o exekuce. To se týká i dohod o srážkách ze mzdy podle NOZ.

Po srážce daňové zálohy a sociálního a zdravotního pojistného, resp. pojistného na důchodové spoření, se všechny další srážky provádějí z takto vzniklé čisté mzdy. Pro účely jejího zjištění nelze při daňovém zvýhodnění na poplatníkem vyživované děti brát v úvahu daňový bonus (není součástí daňové zálohy) – viz k tomu usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 5. 2012, sp. zn. 3 VSOL 852/2011.

Jestliže zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele ještě práci v jiném pracovněprávním vztahu, kterou ustanovení § 277 odst. 2 OSŘ označuje jako vedlejší činnost (pro účely exekucí by mohlo jít jak o další pracovní poměr, tak i o dohodu o pracovní činnosti, nikoliv však o dohodu o provedení práce), tyto příjmy se pro účely srážek sčítají a srážky se provádějí z čisté mzdy (odměny) z jejich součtu.

OSŘ stanoví další podrobnosti o tomto postupu a o výpočtu zabavitelné části mzdy (viz následující výklad). Provádět srážky ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení OSŘ, je nepřípustné, a to i kdyby s tím povinný souhlasil (§ 281 OSŘ). To kategoricky platí pro exekuce. Zákoník práce ale umožňoval provést srážky ve větším rozsahu na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. Je nepochybné, že k takovému provádění srážek ve větším rozsahu oproti OSŘ je nezbytný projev vůle zaměstnance – povinného (dlužníka). Zaměstnavatel sám není oprávněn srážky ve větším rozsahu provádět. Tato možnost ale byla novelou ZP, provedenou s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 303/2013 Sb., a to vypuštěním věty druhé z § 148 odst. 2 ZP, zrušena. Jestliže byl však souhlas zaměstnance vysloven před rokem 2014, postupuje se tak nadále na základě přechodného ustanovení k novele (čl. LXXX bod 1 zákona č. 303/2013 Sb.).

Postup při výpočtu srážek

Konkrétně se při výpočtu srážek postupuje takto:

1. Vypočte se základní částka, která nesmí být povinnému sražena – nezabavitelná částka (viz dále).

2. Nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (1 nebo 2 Kč), která zůstane po zaokrouhlení, se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v roce 2016 částku 9 268 Kč).

3. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na třetiny. Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny jen tato částka (v roce 2016 mohou třetiny činit nejvýše 3 089 Kč).

Přitom nadále platí, že:

  • 1. třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob,

  • 2. třetina slouží jen k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takových není, vyplatí se povinnému,

  • 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelnou (nepostižitelnou) část čisté mzdy tvoří:

  1. nezabavitelná částka,
  2. případná drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,
  3. třetí třetina zbytku čisté mzdy (t. č. nejvýše 3 089 Kč),
  4. není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, též druhá třetina zbytku čisté mzdy.

4. Bez omezení se srazí potřebná částka ze zbytku čisté mzdy, přesahujícího částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (t. č. částku 9 268 Kč). Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy (plně zabavitelnou část mzdy). Jsou-li vůči povinnému uplatněny přednostní pohledávky, je nutné nejprve připočíst k druhé třetině takovou část z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty přednostní pohledávky (a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení). Teprve „zbytek této části zbytku” čisté mzdy musí být připočten k první třetině. Není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, je celá plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočtena k první třetině.

5. Přednostními pohledávkami podle ustanovení § 279 odst. 2 OSŘ jsou:

  • pohledávky výživného,

  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

  • pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy,

  • pohledávky daní a poplatků a jiných obdobných plnění,

  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění (úrazové pojištění není uplatněno),

  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

  • příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

  • pohledávky regresní náhrady podle ZNP a též

  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (jde o jediný případ přednostní pohledávky zaměstnavatele).

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (na přednostní pohledávky), uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného (mají zvláštní postavení) a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li druhá třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (to má absolutní přednost) a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Jestliže by však z druhé třetiny nebylo kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Přednost pohledávky pro možnost využít druhou třetinu zbytku čisté mzdy je tak dána povahou pohledávky, nikoliv tím, zda jde o exekuci či nikoliv. Uvedené pohledávky jsou proto přednostními jak v případě, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí či exekucí, tak i jestliže byly dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy (typicky u výživného). Na druhé straně přednost pohledávky není dána tím, že jsou srážky ze mzdy nařízeny exekučním rozhodnutím. Proto výživné zajištěné dohodou o srážkách ze mzdy je přednostní pohledávkou, na rozdíl od splátek soukromé půjčky, i když je k jejímu vymožení nařízena exekuce. To vyplývá z ustanovení § 148 odst. 2 ZP, na jehož základě veškeré srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ. Názory, že výkon rozhodnutí či exekuce mají přednost před dohodami o srážkách ze mzdy, popřípadě že výživné srážené na základě dohody o srážkách ze mzdy není přednostní pohledávkou, jsou v rozporu s principem jednoty právního řádu – právní úprava srážek ze mzdy v ZP je úpravou centrální, neboť mzda či plat jsou pracovněprávními instituty. Přednostní pohledávky, resp. jejich části, které nemohly být uspokojeny z druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí svou přednostní povahu.

6. Z první třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbydou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně částku díky vyššímu příjmu povinného.

7. O pořadí pohledávek již bylo v tomto výkladu pojednáno. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den (příslušná exekuční rozhodnutí či jiné listiny, např. dohody o srážkách ze mzdy, jsou doručeny plátci mzdy v tentýž den apod.), mají tyto pohledávky stejné pořadí (analogicky se tak uplatní i pro „neexekuce” ustanovení § 280 odst. 3 OSŘ). Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného, jak bylo uvedeno v bodě 5, nikdy nedochází při srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.

Výpočtová základna

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách) je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

  1. životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2016 činí 3 410 Kč a
  2. normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel [ § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ], bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2016 stanovena na 5 858 Kč, oproti 5 767 Kč v roce 2015, a byla tak zvýšena o 91 Kč.

Součet částek 1) a 2) pro rok 2016 činí 9 268 Kč (v roce 2015 to bylo 9 177 Kč – zvýšení činí právě oněch 91 Kč – po snížení v roce 2015 o 106 Kč je tato hodnota stále o 15 Kč nižší oproti roku 2014, kdy činila 9 283 Kč). Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa).

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

A)dvě složky nezabavitelné částky, a to

  1. na osobu povinného – nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka”, a
  2. na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,

přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,

B)a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Tyto částky pro rok 2016 činí:

Aa) 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9 268 Kč ……. 6 178,67 Kč - po zaokrouhlení na celé haléře nahoru (v roce 2015 to bylo 6 118,00 Kč)

Ab) ¼ částky Aa) …………………………………………….. 1 544,67 Kč – po zaokrouhlení (v roce 2015 to bylo 1 529,50 Kč)

B) 100 % výpočtové základny ………………………………… 9 268 Kč (v roce 2015 – 9 177 Kč)

z toho vypočtená maximální výše

1/3 zbytku čisté mzdy ……………………………………… 3 089 Kč (v roce 2015 – 3 059 Kč)

Částku B) (9268 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit o 1 Kč směrem dolů na číslo dělitelné třemi, analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ. Při použití 1/3 zbytku čisté mzdy ve výši 3 089 Kč se 1 Kč přičte ve prospěch dlužníka k nezabavitelné částce.

Základní nezabavitelná částka dlužníka

Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab), kolika osobám je povinen výživné poskytovat. Vyživovací povinnost upravuje nyní nový občanský zákoník. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), přičemž tato právní úprava je dlouhodobě nezměněna.

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách

Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Na rozdíl od stavu platného do roku 2006 (podle dřívějšího nařízení vlády stejného názvu č. 63/1998 Sb.) tak nejsou zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky [Aa) a Ab)], které bylo dříve možno považovat za samostatné nezabavitelné částky, ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance – povinného. Tyto složky je třeba vyjádřit v zákonné měně, tj. v korunách a haléřích. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním předpisem výslovně předepsáno, ale pro mzdové účely je typické.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné – na rozdíl od období splatnosti – rozumět období, za které jsou mzda či plat zúčtovány k výplatě). Obdobně je to třeba uplatnit i při snížení normativních nákladů na bydlení. Protože snížení normativních nákladů na bydlení nastává k 1. 1. 2016, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2016.

Tzv. osobní bankrot

Oddlužení plněním splátkového kalendáře podle insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění, od 1. 1. 2014 ve znění zákona č. 294/2013 Sb.) je stále častějším případem provádění srážek ze mzdy. Právní úprava oddlužení má speciální povahu k řadě obecných ustanovení insolvenčního

Nahrávám...
Nahrávám...