dnes je 18.8.2022

Input:

č. 173/2004 Sb. NSS; Azyl: jazyk v řízení o udělení azylu; Řízení před soudem: koncentrační zásada; rozhodování o odkladném účinku

č. 173/2004 Sb. NSS
Azyl: jazyk v řízení o udělení azylu
Řízení před soudem: koncentrační zásada; rozhodování o odkladném účinku
k § 22 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
k § 107 a § 109 odst. 4 soudního řádu správního
I. Není porušením práva žadatele o azyl na úplné vyjádření podle § 22 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud byl pohovor na jeho žádost veden v ruském jazyce, jestliže důvody žádosti o azyl uvedené při pohovoru odpovídaly jeho vlastnímu vyjádření v mateřském arménském jazyce.
II. Pokud žadatel o azyl v průběhu celého správního a soudního řízení neuvedl, že důvodem žádosti o azyl je skutečnost, že by v zemi původu mohl být pronásledován či vězněn z důvodu své homosexuality, nelze k této skutečnosti podle § 109 odst. 4 s. ř. s. přihlížet v řízení o kasační stížnosti.
III. O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. není nutné rozhodovat tam, kde Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti věcně rozhodne bez prodlení, tedy ihned poté, co je mu předložena, a po nezbytném poučení účastníků řízení, neboť za této situace nemohou skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku ani nastat.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, čj. 2 Azs 3/2003-44)
Věc: Norik G. (Arménie) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Ministerstvo vnitra dne 5. 2. 2002 neudělilo žalobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona o azylu.
Rozhodnutí správního orgánu žalobce napadl žalobou (opravným prostředkem), kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 25.4.2003.
V kasační stížnosti se žalobce domáhal zrušení rozsudku Městského soudu a rovněž navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek.
Stížní námitky lze shrnout takto: Pohovor se stěžovatelem byl veden v ruském jazyce, ačkoliv mu stěžovatel nerozumí natolik dobře, aby se v něm mohl dostatečně vyjadřovat; neměl však dostatek odvahy trvat na tlumočníku z arménštiny. Protokol o pohovoru si nemohl stěžovatel přečíst, neboť česky dostatečně neumí a tlumočník z arménštiny nebyl přítomen, v důsledku čehož si stěžovatel nemohl ověřit, zda protokol obsahoval všechna jeho tvrzení. Stěžovatel se dále domníval, že splnil podmínky stanovené v § 12 a § 14 zákona o azylu, neboť má důvodný strach z pronásledování pro svou homosexuální orientaci. V Arménii homosexualita není uznávána, takže stěžovatel se musí skrývat; homosexualita je dokonce považována za trestný čin s trestní sazbou odnětí svobody až do pěti let. Hrozba uvěznění je minimálně důvodem pro udělení humanitárního azylu. O tomto důvodu se ani žalovaný ani soud nezmiňovali.
Ze správního spisu vyplývá, že stěžovatel učinil prohlášení o úmyslu požádat o azyl dne 3. 1. 2001, a to žádostí psanou v ruském jazyce, v níž uvedl pouze to, že do České republiky přijel pracovat. V prohlášení o jazyce ze dne 4. 1. 2001 požádal, aby řízení o azylu bylo vedeno v jazyce ruském. V návrhu na zahájení
Nahrávám...
Nahrávám...