č. 1884/2009 Sb. NSS; Řízení před soudem: lhůta pro podání žaloby; podání žaloby u nepříslušného správního orgánu
č. 1884/2009 Sb. NSS
Řízení před soudem: lhůta pro podání žaloby; podání žaloby u nepříslušného správního orgánu
k § 72 odst. 1 soudního řádu správního
k § 3 odst. 3 a § 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 590/1992 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 241/1994 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 87/1996 Sb., č. 134/1997 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 424/2003 Sb., č. 501/2004 Sb. a č. 189/2006 Sb.*)
O dávkách důchodového pojištění rozhoduje podle § 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona je Česká správa sociálního zabezpečení odlišným orgánem s odlišnou příslušností, než je okresní správa sociálního zabezpečení. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodové dávce tak musí být podána u soudu anebo přímo u ní, nikoliv u okresní správy sociálního zabezpečení, která nevydala rozhodnutí napadené žalobou. Podal-li tak žalobce žalobu u Okresní správy sociálního zabezpečení Brno-venkov, podal ji k jinému orgánu než k tomu, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje (§ 72 odst. 1 s. ř. s.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2009, čj. 4 Ads 130/2008-44)
Věc: Ivo S. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní důchod, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce požádal o plný invalidní důchod. Žalovaná žádost dne 3. 12. 2007 zamítla. V odůvodnění uvedla, že žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Brno-venkov ze dne 2. 11. 2007 není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti jen o 25 %, a tedy nesplňuje podmínky dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Uvedené rozhodnutí obsahovalo poučení, že se proti němu ve správním řízení nepřipouštějí řádné opravné prostředky a že lze podat žalobu k soudu do dvou měsíců ode dne následujícího po dni jeho doručení, přičemž lhůta je zachována, je-li žaloba v této lhůtě podána u České správy sociálního zabezpečení v Praze. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 6. 12. 2007.
Rozhodnutí žalované napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Brně, který žalobu odmítl pro opožděnost. Konstatoval, že žaloba byla podána až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Podotkl, že na této skutečnosti nic nemění ani to, že se žalobce pokoušel žalobu podat jak prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení Brno-venkov, tak Městské správy sociálního zabezpečení Brno.
Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností, v níž namítl, že žalobu podal opožděně v důsledku své neznalosti zákonů a díky nesprávnému postupu pracovnic žalované. Tvrdil, že podal žalobu osobně u žalované, jejíž pracovnice mu slíbily, že ji zašlou vnitropodnikovou poštou žalované do Prahy. Po uplynutí lhůty mu však bylo sděleno, že žalobu je nutné podat u soudu, a proto mu byla žaloba vrácena. Přestože tak následně učinil, byla jeho žaloba vzhledem k postupu žalované, který byl podle jeho názoru nesprávný a účelový, odmítnuta pro opožděnost.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost…
