dnes je 23.4.2019
Input:

§ 203 ZP Jiné úkony v obecném zájmu

28.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8.203
§ 203 ZP Jiné úkony v obecném zájmu

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 22–29 – kolektivní smlouva

    • § 47 – nástup zaměstnance zpět do práce mj. po skončení výkonu činnosti pro odborovou organizaci a povinnosti zaměstnavatele s tím spojené

    • § 200 – základní ustanovení o překážkách v práci z důvodu obecného zájmu

    • § 206 – společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance

    • § 305 – vnitřní předpis

  • Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 82

  • Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 55

  • Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 62

Komentář
Komentář

Jiné úkony v obecném zájmu jsou překážkami v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Platí pro ně tedy základní ustanovení § 200 ZP o pracovním volnu a s tím spojené náhradě mzdy (platu) při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu, stejně jako společné ustanovení § 206 ZP o překážkách v práci na straně zaměstnance, a to s určitými odchylkami. Upozornit lze zejména na následující:

  • Právo na pracovní volno zaměstnanec má a překážkou v práci na jeho straně to je, pokud nelze danou činnost provést mimo pracovní dobu. Objevují se případy, kdy zaměstnanci dané pravidlo nerespektují (např. při úvaze o tom, kdy půjdou darovat krev – viz Upozornění na možné chyby).

  • Pracovní volno přísluší zaměstnanci v nezbytně nutném rozsahu. U některých jiných úkonů v obecném zájmu je nicméně tato doba omezena maximální délkou (např. 5 pracovních dnů v kalendářním roce k účasti zaměstnance na školení pořádaném odborovou organizací, 12 pracovních dnů v kalendářním roce k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti, nebo 3 týdny v kalendářním roce k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, pokud splňují zákonem nastavené podmínky).

  • Za dobu čerpání pracovního volna nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, ledaže právní předpis či vnitřní předpis zaměstnavatele stanoví jinak, nebo je takové právo dohodnuto (se zaměstnancem samotným, nebo v kolektivní smlouvě). U jiných úkonů v obecném zájmu je tomu často právě tak – náhrada mzdy nebo platu náleží zaměstnanci za dobu čerpání pracovního volna spojeného např. s výkonem funkce člena orgánu odborové organizace, činností dárce při odběru krve nebo jiných biologických materiálů nebo výkonem funkce člena okrskové volební komise. Pokud byl přitom zaměstnanec uvolněn ze zaměstnání podle zvláštního právního předpisu, platí pravidlo obsažené v § 206 odst. 3 ZP o refundaci vyplacené náhrady mzdy nebo platu (blíže viz komentář k tomuto ustanovení).

Za jiné úkony v obecném zájmu jsou konkrétní případy označeny buď přímo zákoníkem práce, nebo je stanoví zvláštní právní předpis (na některé z nich odkazuje komentované ustanovení v poznámce pod čarou). V dalším textu jsou podrobněji rozebrány některé z nich.

Výkon funkce člena orgánu odborové organizace a jiná odborová činnost

Je třeba zásadně rozlišovat mezi dvěma překážkami v práci z důvodu obecného zájmu, které jsou vázány na činnost v odborové organizaci. Ta první [ dle § 203 odst. 2 písm. a) bod 1] spočívá ve výkonu funkce člena orgánu odborové organizace (zpravidla předsedy závodního výboru) a je spojena s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, kdežto ta druhá je naplněna jinou odborovou činností, která zaměstnavatelem placená není [ dle § 203 odst. 2 písm. b) ZP ].

V praxi se objevují občas potíže s určením, které konkrétní činnosti člena (orgánu) odborové organizace jsou spojeny s pracovním volnem placeným, a jde tedy o „výkon funkce”, a ke kterým poskytuje zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady příjmu, protože jsou zahrnuty mezi „jinou odborovou činnost” (zákon sám zde zmiňuje toliko účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech). Dle stanoviska AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů je nutné § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 o právu zaměstnance na placené pracovní volno k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace vykládat spíše restriktivně a s přihlédnutím k účelu pracovního volna a k tomu, že jde o pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Činností ve smyslu citovaného ustanovení lze podle AKV rozumět pouze ty činnosti, při nichž zaměstnanec jako člen orgánu odborové organizace plní její zákonnou působnost v rámci daného zaměstnavatele. Typicky jde o účast zaměstnance na kolektivním vyjednávání a příprava na ně, přenos informací od zaměstnavatele směrem k zaměstnancům, šetření a projednávání pracovních úrazů, projednávání vnitřních předpisů, účast na jednání s vedoucími zaměstnanci, které se týká zaměstnaneckých otázek, projednávání výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru apod.

Naopak výše uvedenému rámci nelze podřadit např. činnost zaměstnance jako člena odborové organizace na přípravě vydání interního časopisu, vkládání obsahu na webové stránky nebo intranet odborové organizace, účast na jednáních orgánů odborového svazu a cesta k nim, vyřizování elektronické pošty se zaměstnanci coby členy odborové organizace, telefonáty na ústředí apod. Tyto činnosti jsou totiž fakticky vykonávány ve vztahu k jinému subjektu (např. ve vztahu k odborovému svazu), nebo jde o činnosti, které nejsou plněním role orgánu odborové organizace směrem k zaměstnavateli podle zákoníku práce. V těchto případech by zaměstnanci vzniklo právo pouze na pracovní volno ve smyslu § 203 odst. 2 písm. b) ZP bez práva na náhradu mzdy nebo platu.

Řešením je, aby si sociální partneři vymezili rámec takové činnosti v kolektivní smlouvě, a bylo tak dopředu patrné, pod kterou z výše popsaných variant bude ta která činnost spadat.

Darování krve a aferéza

K činnosti dárce při odběru krve a při aferéze (jde o metodu umožňující odběr různých složek krve, např. krevních destiček, krevní plazmy nebo bílých krvinek) přísluší zaměstnanci pracovní volno za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po