č. 2154/2010 Sb. NSS; Sociální zabezpečení: dávky sociální péče; paušální náhrada za výkon funkce přísedícího
č. 2154/2010 Sb. NSS
Sociální zabezpečení: dávky sociální péče; paušální náhrada za výkon funkce přísedícího
k § 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb. a č. 323/1993 Sb.
k § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákonů č. 118/1995 Sb. a č. 492/2000 Sb.*)
k § 107 odst. 1 ve spojení s § 106 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
Paušální náhradu za výkon funkce přísedícího je třeba posuzovat jako funkční požitek v podobě odměny za výkon funkce ve státním orgánu ve smyslu § 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a tím tedy i za příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
Pokud stěžovatel příslušnému orgánu sociálního zabezpečení písemně neohlašoval své příjmy v podobě paušálních náhrad za výkon funkce přísedícího, ačkoli byl v příslušných tiskopisech opakovaně upozorňován na povinnost ohlásit veškeré své příjmy, nelze tuto skutečnost hodnotit jinak než jako nesplnění jedné ze základních povinností příjemce dávek sociální péče ve smyslu § 107 odst. 1 ve spojení s § 106 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a to jako porušení ohlašovací povinnosti zaviněné, minimálně ve formě nedbalosti nevědomé (culpa levis). Stěžovatel v takovém případě nemohl být v dobré víře (bona fide), že mu dávka sociální péče náleží.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2010, čj. 4 Ads 2/2010-50)
Věc: Miroslav K. proti Magistrátu města Ostravy o vrácení přeplatku na opakované dávce sociální péče, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím statutárního města Ostravy, Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ze dne 8. 11. 2002 byla žalobci podle § 107 odst. 1 a 2 zákona o sociálním zabezpečení a podle § 1 až § 6 zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti,**) uložena povinnost vrátit přeplatek na opakované dávce sociální péče v celkové výši 9 716 Kč. V odůvodnění rozhodnutí úřad městského obvodu uvedl, že opakovaná dávka sociální péče byla žalobci poskytována na základě jeho žádosti ze dne 16. 6. 2000, a to s účinností od 1. 6. 2000 dosud (tj. do data vydání rozhodnutí). Šetřením však bylo zjištěno, že žalobci byl ve sledovaném období v souvislosti s výkonem funkce přísedícího u soudu poskytován paušál přísedícího, a to ve výši odpovídající přeplatku na opakované dávce sociální péče podle výroku rozhodnutí, když tyto částky paušálu přísedícího nebyly započteny do celkových rodinných příjmů, ačkoli paušál přísedícího je třeba považovat za příjem žalobce ve smyslu § 6 zákona o životním minimu. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedenou skutečnost neohlásil v zákonem stanovené lhůtě podle § 106 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení, je podle § 107 odst. 1 a 2 téhož zákona povinen přeplatek v uvedené výši úřadu městského obvodu vrátit.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 2. 2003 byl výrok rozhodnutí úřadu městského obvodu změněn toliko potud, že namísto na § 1 až § 6 zákona o sociální potřebnosti bylo odkazováno toliko na § 1 tohoto zákona a byl do něj zařazen výslovný odkaz na § 6 zákona o životním…
