Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 217-219 Čerpání dovolené

8.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9.217
§ 217-219 Čerpání dovolené

JUDr. Hana d´Ambrosová

Úplné znění

Díl 2
Čerpání dovolené

§ 217

  1. (1) Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
  2. (2) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.
  3. (3) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
  4. (4) Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu 61), ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.
  5. (5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

§ 218

  1. (1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
  2. (2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1 , je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.
  3. (3) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
  4. (4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.

§ 219

  1. (1) Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení v ozbrojených silách, byl-li uznán dočasně práce neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo na dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení na žádost zaměstnance. Dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené.
  2. (2) Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Komentář
Komentář
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 4b – odchylná úprava

    • § 19 g) – neplatnost právních úkonů

    • § 20 – neplatnost právních úkonů pro nedostatek formy

    • § 91 – dny pracovního klidu

    • § 147 odst. 1 písm. e) – srážka ze mzdy

    • § 195 – mateřská dovolená

    • § 196 – rodičovská dovolená

    • § 204 – pracovní volno v případě branné povinnosti

    • § 212 – dovolená za kalendářní rok

    • § 214 – dovolená za odpracované dny

    • § 215 – dodatková dovolená

    • § 217 – zásady o čerpání dovolené

    • § 218 – určování dovolené

    • § 220 – hromadné čerpání dovolené

    • § 222 – náhrada mzdy nebo platu za dobu čerpané dovolené

    • § 363 – ustanovení, kterými se zpracovávají předpisy ES

Komentář
Komentář

K § 217

Určit čerpání dovolené je povinností zaměstnavatele a tato povinnost se týká všech druhů dovolené a celé výměry vzniklého práva na dovolenou. Povinnost zaměstnavatele dovolenou určovat je výslovně v § 217 a 218 od 1. 1. 2012 uvedena. Zaměstnanec nemá povinnost si dovolenou určovat, od 1. 1. 2012 však má právo si dovolenou sám určit, pokud mu ji zaměstnavatel neurčil ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Toto oprávnění zaměstnance se ale týká pouze dovolené nebo její části za předcházející kalendářní rok a ani v tomto případě se nejedná o jeho povinnost, ale o právo dovolenou si určit. Pokud svého práva nevyužije, žádná sankce mu z toho neplyne. Zaměstnanec může svého zaměstnavatele požádat o určení čerpání dovolené a určit dobu požadovaného čerpání. Musí ale vyčkat na rozhodnutí zaměstnavatele, zda mu dovolenou v požadovaném termínu určí. Není-li dána výjimka upravená v § 218 odst. 3 ZP (možnost určit si čerpání dovolené sám) a zaměstnanec bez rozhodnutí zaměstnavatele o čerpání dovolené práci nekoná, jedná se o porušení povinností konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době.

Rozvrh čerpání dovolené

Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené, který vydává s předchozím souhlasem odborové organizace a od 1. 1. 2012 také rady zaměstnanců, pokud u něj odborová organizace a rada zaměstnanců působí. Jestliže odborová organizace u zaměstnavatele nepůsobí a nepůsobí u něj ani rada zaměstnanců, sestavuje rozvrh čerpání dovolené zaměstnavatel sám. Rozvrh čerpání dovolené, ke kterému není dán souhlas odborové organizace nebo rady zaměstnanců, i když u zaměstnavatele působí a zaměstnavatel je ani o vydání souhlasu nepožádal, však není neplatný. Zaměstnavatel však tímto postupem porušuje povinnosti, které jsou mu uloženy právním předpisem ve vztahu k zástupcům zaměstnanců, a jedná se o přestupek nebo správní delikt, za který mu může být inspektorátem práce uložena pokuta. Rozvrh čerpání dovolené sestavuje zaměstnavatel tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, a přihlíží při tom ke svým provozním důvodům i k oprávněným zájmům zaměstnance. Postup a pravidla pro sestavování rozvrhu ani termín, do kdy má být vydán, zákoník práce neupravuje. Je však stanovena povinná písemná forma rozvrhu. Zaměstnavatel může vnitřním předpisem upravit povinnosti jednotlivých zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců při sestavování rozvrhu čerpání dovolené. Zaměstnavatel může stanovit termíny, ve kterých mohou zaměstnanci vznášet své požadavky na čerpání dovolené, a vedoucím zaměstnancům jednotlivých organizačních útvarů může uložit zpracovat rozvrh pro jimi řízený útvar. Rozvrh čerpání dovolené však není rozhodnutím zaměstnavatele o určení dovolené, teprve na jeho základě zaměstnavatel jednotlivým zaměstnancům dovolenou určuje.

Povinnosti zaměstnavatele při určování dovolené

Zaměstnavatel má při určování dovolené tyto povinnosti:

  • je povinen určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo; tato povinnost se od 1. 1. 2012 týká celého rozsahu vzniklého práva; pro případ, že tak nemůže učinit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro své naléhavé provozní důvody, musí dovolenou určit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku;

  • určenou dobu čerpání dovolené je povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat dobu kratší;

  • dovolenou určuje zaměstnavatel písemně, bližší formální požadavky ale nejsou stanoveny;

  • alespoň jedna část dovolené musí být určena v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat rozsah kratší.

Překážky v práci a dovolená

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, nebo na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu těchto překážek v práci nelze dovolenou určit ani se souhlasem zaměstnance, jejich existence objektivně v určení čerpání dovolené brání. Na dobu ostatních než shora vyjmenovaných překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené, jen pokud o to zaměstnanec požádá. Ani u těchto ostatních překážek nemůže zaměstnavatel rozhodnout o čerpání dovolené na dobu, kdy trvají. Pokud o to ale zaměstnanec požádá, objektivně určení čerpání nevylučují. Jedná se však pouze o překážky v práci na straně zaměstnance, např. ošetřování nemocného člena rodiny, úmrtí v rodině, studium, svatby apod.

Určení dovolené před vznikem práva

Zaměstnavatel může, ale nemusí, protože k tomu není povinen, určit čerpání dovolené i před tím, než zaměstnanec podmínky pro vznik práva na dovolenou splní. Tento postup by však měl volit pouze pro případ, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky může objektivně splnit do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru, je-li jeho datum známo, např. proto, že se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo je už sjednána dohoda o skončení pracovního poměru či dána výpověď.

Určení čerpání dovolené po mateřské dovolené

Právo zaměstnavatele rozhodovat o čerpání dovolené je omezeno ve prospěch zaměstnankyně, které končí mateřská dovolená. Stejné právo má i muž, který končí čerpání rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené ženy. Zaměstnankyně nebo zaměstnanec mohou požádat zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (u muže rodičovské dovolené), a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět. Zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost musí dovolenou určit, a to v rozsahu, v jakém má na dovolenou právo, a musí přitom zohlednit, že čerpání mateřské dovolené a čerpání dovolené se považuje pro vznik práva na dovolenou za výkon práce. Pro podání žádosti neexistuje povinná písemná forma, žádost může být uplatněna i ústně, případně telefonicky nebo jiným způsobem, z něhož je nepochybné, že jej činí zaměstnanec a co požaduje. Žádost musí být učiněna před ukončením mateřské dovolené, protože jedině tak nastoupí povinnost zaměstnavatele určit dovolenou tak, aby bezprostředně navázala na ukončení mateřské dovolené. Jestliže zaměstnankyně (zaměstnanec) nejprve požádá o čerpání rodičovské dovolené a teprve po několika týdnech či měsících požádá o čerpání dovolené, nemá zaměstnavatel povinnost podle § 217 odst. 5 ZP dovolenou určit. Ostatně samo čerpání rodičovské dovolené mu ani neumožňuje, aby dovolenou na stejnou dobu určil. Podle § 217 odst. 4 ZP určit nástup čerpání dovolené v době rodičovské dovolené nelze. Žádost zaměstnankyně (zaměstnance)