dnes je 22.1.2021

Input:

§ 222 ZP Náhrada za dovolenou

25.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9.222
§ 222 ZP Náhrada za dovolenou

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 48 – způsoby skončení pracovního poměru

    • § 141 odst. 4 – splatnost mzdy nebo platu před nastoupením dovolené

    • § 147 odst. 1 písm. e) – oprávnění zaměstnavatele ke srážkám ze mzdy nebo platu

    • § 213 odst. 4 – dovolená zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou

    • § 215 – dodatková dovolená

    • § 223 – krácení dovolené

    • § 351 až 362 – zjišťování průměrného výdělku

Komentář

Dovolená patří mezi doby odpočinku zaměstnance, ale na rozdíl od jiných dob, např. přestávek v práci nebo nepřetržitého odpočinku mezi směnami nebo v týdnu, je dovolená „placené” volno. Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, který se, stejně jako v ostatních případech potřeby jeho použití, zjišťuje podle pravidel upravených v § 351 až § 362 ZP. Pro účely dovolené nejsou k zjištění průměrného výdělku stanoveny žádné odchylky. Průměrný výdělek se zjišťuje jako hodinový.

Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci v rozsahu čerpáním dovolené zameškané pracovní doby, tj. za tolik hodin, kolik jich zaměstnanci čerpáním dovolené v daném dni odpadlo. Je-li pracovní doba rozvržena rovnoměrně tak, že má zaměstnanec každý pracovní den stejnou délku směny, je i náhrada mzdy nebo platu za každý den čerpané dovolené stejná.

U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou jsou ale zpravidla směny různě dlouhé, a proto zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za tolik hodin, kolik jich měl v den čerpání dovolené podle harmonogramu směn odpracovat. Aby se předešlo složitému výpočtu, může zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou poskytovat ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny. K tomu zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance, záleží na jeho rozhodnutí. Zaměstnanci v tomto případě přísluší náhrada mzdy nebo platu za den čerpané dovolené ve stejné výši bez ohledu na délku směny určené na tento den.

Zákoník práce zabraňuje tomu, aby se právo na dovolenou přeměnilo pouze na poskytování mzdy nebo platu. V době trvání pracovního poměru musí být dovolená zaměstnancem čerpána a zaměstnavatel musí dovolenou podle pravidel upravených v § 217 a § 218 ZP určovat. Zaměstnavatel nesmí namísto dovolené poskytovat náhradu mzdy nebo platu, a to ani kdyby s tím zaměstnanec souhlasil anebo to požadoval. U dodatkové dovolené poskytované zaměstnancům pracujícím v podzemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol nebo zaměstnancům konajícím práce zvlášť obtížné platí absolutní zákaz poskytovat náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou. Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně. Náhradu nelze u této dovolené poskytnout ani při skončení pracovního poměru.

Poskytnout náhradu mzdy nebo platu namísto jejího čerpání za dva zbývající druhy dovolené, tj. dovolenou za kalendářní rok podle § 212 ZP anebo dovolenou za odpracované dny podle § 214 ZP, zaměstnavatel sice smí, ale výhradně v případě skončení pracovního poměru. Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, přísluší tato náhrada také ve výši průměrného výdělku, tj. ve stejné výši, jako kdyby zaměstnanec dovolenou čerpal. Způsoby ukončení pracovního poměru jsou uvedeny v § 48 ZP.

Bez ohledu na to, jakým způsobem a z jakého důvodu pracovní poměr končí, má zaměstnavatel při skončení pracovního poměru povinnost zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, která nebyla vyčerpána. Dovolená, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v průběhu trvání pracovního poměru, jeho ukončením nezaniká. To platí bez výjimky. Ani skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele výpovědí či okamžitým zrušením, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, nezpůsobuje zánik práva na dovolenou, která nebyla zaměstnancem v průběhu pracovního poměru čerpána.

Zaměstnanci je uložena povinnost vrátit poskytnutou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, kterou vyčerpal, ale na kterou ztratil právo anebo na kterou mu právo nevzniklo. Zaměstnanec právo na dovolenou ztratí, pokud je mu podle § 223 ZP dovolená krácena nebo je-li mu dovolená určena k čerpání ještě před tím, než splní podmínky práva na dovolenou, a následně např. pro skončení pracovního

Nahrávám...
Nahrávám...