č. 2482/2012 Sb. NSS; Řízení před soudem: nezákonný zásah; úkony exekutora
č. 2482/2012 Sb. NSS
Řízení před soudem: nezákonný zásah; úkony exekutora
k § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 286/2009 Sb.
k § 82 soudního řádu správního*)
Soudní exekutor je soukromá osoba vykonávající z pověření soudu veřejnou moc v oboru justice; podle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, se úkony exekutora považují za úkony soudu. Uvedené ustanovení tudíž zakládá veřejnoprávní povahu postavení soudního exekutora a jeho oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech soukromých subjektů. Exekutor však není správním orgánem, nelze tedy v jakékoli jeho činnosti, ať zákonné nebo nezákonné, spatřovat zásah správního orgánu, který by bylo lze přezkoumávat ve správním soudnictví podle § 82 a násl. s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2011, čj. 5 Aps 6/2011-85)
Věc: a) Dana P. a b) Ladislav L. proti 1) soudnímu exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi a 2) Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Olomouckého kraje, územnímu odboru Prostějov, o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobců.
Žalobci podali u Krajského soudu v Brně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, který spatřovali v postupu žalovaného 1), který dne 28. 1. 2011 vstoupil do bytu žalobkyně a) za účelem provedení exekuce vůči žalobci b), a dále v přítomnosti žalovaného 2) v bytě žalobkyně.
Krajský soud usnesením ze dne 23. 2. 2011, čj. 29 A 11/2011-8, žalobu ve výroku I ve vztahu k žalovanému 1) odmítl. Krajský soud dospěl k závěru, že není splněna podmínka řízení, přičemž se jedná o nedostatek neodstranitelný. Nedostatek podmínky řízení přitom shledal krajský soud v absenci pravomoci správních soudů přezkoumávat úkony a postup soudního exekutora, který při výkonu činnosti postupuje podle exekučního řádu, přitom tento předpis stanoví vlastní způsob, jak je činnost soudního exekutora kontrolována nezávislými soudy (§ 44 odst. 7 a § 55c exekučního řádu). Krajský soud současně konstatoval, že soudní exekutor není ve smyslu § 4 odst. 1 s. ř. s. správním orgánem, neboť nerozhodoval v oblasti veřejné správy. Krajský soud tak uzavřel, že žaloba proti žalovanému 1) je neprojednatelná, neboť žalovaný 1) není správním orgánem.
Krajský soud ve výroku II výše citovaného usnesení zastavil řízení o žalobě ve vztahu k žalovanému 2). V odůvodnění konstatoval, že zásah, resp. jeho důsledky musí podle § 82 s. ř. s. trvat nebo musí hrozit opakování zásahu. K tomu odkázal na četnou judikaturu Nejvyššího správního soudu, ze které požadavek trvání zásahu, resp. hrozby opakování vyplývá. V posuzovaném případě dospěl krajský soud k závěru, že zásah ze strany žalovaného 2) evidentně netrvá, neboť z žaloby vyplývá, že žalobci primárně brojí proti postupu žalovaného 1), který dne 28. 1. 2011 vstoupil do bytu žalobkyně za účelem provedení exekuce vůči žalobci. Žalovaný 2) zde byl přitom samotným žalobcem přivolán za účelem prověření postupu soudního exekutora. Zásah v podobě přítomnosti žalovaného 2) v bytě žalobkyně proto skončil provedením exekuce. Krajský soud konstatoval, že ostatně ani z…
