dnes je 29.3.2024

Input:

§ 281-285 ZP Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

20.7.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2.12.281
§ 281–285 ZP Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Mgr. Pavel Knebl

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1 písm. b) – právní vztahy kolektivní povahy

    • § 203 odst. 2 písm. a) – pracovní volno s náhradou mzdy pro členy volební komise

    • § 217 odst. 1 – zpracování rozvrhu čerpání dovolené

    • § 220 – určení hromadného čerpání dovolené

    • § 276 odst. 9 – projednání stížnosti zaměstnance

    • § 276–280 – právo zaměstnanců na informace a projednání

    • § 338 – o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

    • § 363 – zákaz odchýlení se od zákona

Zástupci zaměstnanců

Skutečnost, že je možné u zaměstnavatele zvolit radu zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen zástupce pro BOZP), je samozřejmostí až od 14. 4. 2008, kdy nabyla účinnosti novela zákoníku práce v intencích nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008 (sp. zn. Pl. ÚS 82/06), publikovaný pod 116/2008 Sb. Došlo tím k částečnému "narovnání" mezi jednotlivými zástupci zaměstnanců, viz § 276 odst. 1 ZP. Částečnému proto, že sice koexistence je zaručena, nicméně tyto volené orgány oproti odborovým organizacím nemají právní subjektivitu a nemohou tedy se zaměstnavateli uzavírat smlouvy včetně kolektivních smluv.

Zaměstnanci si tak vedle odborové organizace mohou nyní zvolit i radu zaměstnanců. Je nutno konstatovat, že taková koexistence je v České republice velmi vzácná. Vznik rady preferují ti zaměstnavatelé, u nichž nepůsobí odborová organizace, a existence rady jim tak usnadní přenos informací. Také projednávání příslušných záležitostí je snadnější například s pětičlennou radou než s padesáti zaměstnanci.

Protože náklady na činnost zástupců zaměstnanců hradí zaměstnavatel, je spravedlivé, aby se podílel na určení jejich počtu, ale nikoliv jednostranně, nýbrž po projednání s volební komisí. Funkční období je stanoveno na 3 roky, což je doba přiměřená k tomu, aby zástupci zaměstnanců získali dostatečné zkušenosti a aby mohli být přiměřeně obměňováni.

V odstavci 5 se řeší postup v případě převodu podniku – pak totiž musí zaměstnavatel plnit stanovené povinnosti vůči obojím zástupcům; je však možné, aby se všichni spolu dohodli jinak. Je důležité si uvědomit, že rady zaměstnanců nemohou mít působnost v oblasti BOZP, stejně jako zástupci pro BOZP nemohou přebírat působnost v ostatních oblastech (kromě BOZP), v nichž je zaměstnancům přiznáno právo na informace a projednání.

Oba zástupci zaměstnanců, tedy rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci končí především uplynutím funkčního období. Rada zaměstnanců zaniká i tehdy, klesne-li počet jejích členů pod tři, i když zbývajícím členům ještě funkční období neskončilo. Obě tyto podmínky působení je třeba pečlivě hlídat, aby následně nedošlo k nepříjemnému překvapení, kdy zaměstnavatel nebude muset plnit své povinnost ex lege či z kolektivních smluv. Další důvod zániku, tj. uzavření podnikové kolektivní smlouvy Ústavní soud zrušil. Podle odst. 2 musel zaměstnavatel plnit stanovené povinnosti vůči radě zaměstnanců jen do doby uzavření podnikové kolektivní smlouvy. Zrušením této podmínky Ústavním soudem musí nyní zaměstnavatel plnit své povinnosti vůči všem zástupcům zaměstnanců i po případném uzavření kolektivní smlouvy s odborovou organizací. Stejně tak i u zaměstnavatele, u kterého byla zvolena rada zaměstnanců či zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a následně u něj začne působit odborová organizace, musí zaměstnavatel plnit povinnosti vůči všem těmto zástupcům zaměstnanců.

Zákon samozřejmě upravuje i možnost vzdát se funkce. Funkce zaniká také ukončením pracovního poměru u zaměstnavatele, protože členem rady zaměstnanců nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se může stát jen zaměstnanec zaměstnavatele. Zaměstnanci mohou svého zástupce z funkce odvolat, a to obdobným způsobem, jakým jej volí. Vypuštění původního odstavce 2 je důsledkem nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., který určil, že u zaměstnavatele mohou působit vedle sebe jak odborová organizace, tak i jiní zástupci zaměstnanců.

Volby

Je třeba zdůraznit, že k vyhlášení voleb zaměstnavatelem je nutný souhlas alespoň jedné třetiny zaměstnanců, avšak jen těch v pracovním poměru, nikoliv jako u předchozích ustanovení těch, kteří například uzavřeli dohodu o pracovní činnosti. Volby jsou přímé, rovné a tajné. Aktivní i pasivní volební právo náleží jen zaměstnancům zaměstnavatele, nikoliv jiným osobám. Volit je možné pouze osobně, zaměstnanec se nemůže nechat zastoupit.

Pořadí prvních podepsaných je důležité, protože tyto osoby se stanou

Nahrávám...
Nahrávám...