dnes je 19.10.2019
Input:

§ 301a ZP Jiné povinnosti zaměstnanců

1.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.13.3010001
§ 301a ZP Jiné povinnosti zaměstnanců

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1 písm. e) – vymezení předmětu právní úpravy v ZP

    • § 52 písm. h) – výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti

    • § 54 písm. d) – výjimka ze zákazu výpovědi

    • § 57 – subjektivní lhůta pro dání výpovědi dle § 52 písm. h) ZP

    • § 192 odst. 5 – právo zaměstnavatele snížit nebo neposkytnout náhradu poskytovanou zaměstnanci během prvních 14 dnů jeho nemoci a vazba na možnost dát výpověď dle § 52 písm. h) ZP

    • § 192 odst. 6 – právo zaměstnavatele provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance

    • § 301 – základní povinnosti zaměstnance

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

    • § 56 – režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 39 odst. 2 písm. b) – neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti v případě, že pracovní poměr uchazeče o zaměstnání byl rozvázán výpovědí dle § 52 písm. h) ZP

Komentář
Komentář

Vedle základních povinností zaměstnance, jak jsou vymezeny v § 301 ZP, obsahuje tento právní předpis ještě ustanovení § 301a nazvané „Jiné povinnosti zaměstnanců”. Navazuje tímto na § 1 písm. e) téhož právního předpisu, dle kterého spadá do předmětu právní úpravy v ZP též úprava některých práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění a některé sankce za jeho porušení.

Vymezení jiné povinnosti v § 301a ZP má zásadní význam pro možnost zaměstnavatele dle § 192 odst. 5 ZP snížit nebo neposkytnout zaměstnanci náhradu mzdy (platu), kterou mu je povinen poskytovat během období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, a na použitelnost výpovědního důvodu zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 52 písm. h) ZP, pokud zaměstnanec porušil svoji povinnost zvlášť hrubým způsobem.

Porušení povinnosti dle § 301a ZP není porušením povinnosti vyplývající zaměstnanci z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci (porušením „pracovní kázně”). Pokud se proto zaměstnavatel rozhodne k rozvázání pracovního poměru z tohoto důvodu, nemůže tak učinit jinak než jen výpovědí dle § 52 písm. h) ZP. Okamžité zrušení pracovního poměru nepřichází v úvahu.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Na základě novely zákoníku práce účinné od 1. 1. 2012 má zaměstnavatel možnost reagovat na porušení povinnosti uvedené v § 301a ZP (režimu dočasně práce neschopného zaměstnance) též výpovědí z pracovního poměru. To ale jen v případě, že posoudil takové porušení jako zvlášť hrubé.

Od 1. 7. 2019

V souvislosti se zrušením tzv. karenční doby zákonem č. 32/2019 Sb. došlo k terminologické úpravě v tom smyslu, že byla vypuštěna překonaná zmínka o dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance po dobu prvních 21 kalendářních dnů nemoci v době od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013.

Upozornění na možné chyby
Upozornění na možné chyby

Povinnost zaměstnance zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění se vztahuje jen k období prvních 14 kalendářních dnů jeho nemoci, tedy k období, v němž je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu dle § 192 ZP. Případné porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance po uplynutí tohoto období již není porušením povinnosti dle § 301a ZP a nemůže být zaměstnavateli důvodem ani k postihu zaměstnance na náhradě mzdy (platu), ani k výpovědi z pracovního poměru.

Ustanovení § 301a ZP ukládá zaměstnanci jen některé povinnosti z těch, které má jinak v rámci režimu dočasně práce neschopného pojištěnce během období prvních 14 dnů nemoci. Konkrétně jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud by zaměstnanec porušil jinou povinnost (na kterou pamatuje třeba zákon o nemocenském pojištění, nikoliv ale zákoník práce), nemůže zaměstnavatel zaměstnance postihnout ani na náhradě mzdy (platu), ani rozvázáním pracovního poměru výpovědí dle ustanovení § 52 písm. h) ZP.

Judikatura

NS, 21 Cdo 5126/2014

Zaměstnanec poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce ve smyslu ustanovení § 301a ZP tehdy, nezdržuje-li se v místě, které sdělil ošetřujícímu