dnes je 30.11.2021

Input:

§ 303 ZP Speciální povinnosti některých zaměstnanců

19.10.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.13.303
§ 303 ZP Speciální povinnosti některých zaměstnanců

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 304 – zákaz jiné výdělečné činnosti

    • § 306 odst. 3 – povinnost vydat pracovní řád

  • Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, v platném znění

    • § 16 – základní povinnosti úředníka

  • Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 2 – vymezení tzv. veřejného funkcionáře

    • § 4-6 – omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi

    • § 24 – pokuty za porušení povinnosti veřejným funkcionářem (přestupek)

V tomto ustanovení klade zákoník práce zvýšené povinnosti zaměstnancům některých zaměstnavatelů. Jde výhradně o zaměstnance, kteří jsou odměňováni platem [ viz § 109 odst. 3 ZP ] a u nichž je riziko střetu osobního zájmu se zájmem veřejným, který zastupují. Tomu odpovídají i uložené povinnosti, zejména povinnost zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, nebo povinnost nezneužívat informací nabytých během zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

Omezení jiné výdělečné činnosti

Přísnější je též omezení jiné výdělečné činnosti těchto zaměstnanců. Předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele je jim třeba k jakékoliv formě podnikání, vyjma činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké a správy vlastního majetku.

Protože zaměstnavatelé uvedení v tomto ustanovení zákoníku práce mají podle § 306 odst. 3 ZP povinnost vydat pracovní řád, mohou být některé z výše popsaných povinností rozvedeny do konkrétnější podoby právě v tomto zvláštním druhu vnitřního předpisu.

Povinnost mlčenlivosti

Jednou z povinností je podle § 303 odst. 2 písm. b) ZP povinnost dotyčných zaměstnanců „zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám”. K této povinnosti se několikrát vyjádřil též Veřejný ochránce práv, když posuzoval, zdali může být obdobná povinnost uložena např. zaměstnancům soukromého zaměstnavatele, a to prostřednictvím vnitřního předpisu. Ombudsman dospěl k závěru, že mlčenlivost zaměstnanců stanovená v § 303 odst. 2 písm. b) ZP se vztahuje pouze na zaměstnance veřejné správy. V soukromé sféře, nevyplývá-li přímo z jiného zákona (např. zákona o advokacii), ji lze stanovit pouze smluvně (např. v pracovní smlouvě). Nelze ji stanovit pracovním řádem, jelikož vnitřní předpis nemůže ukládat zaměstnancům nové povinnosti, které nemají oporu v žádném právním předpisu, nebo nejsou obsaženy ve smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 4a odst. 2 ZP).

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2007

Oproti předchozímu zákoníku práce nedoznala právní úprava žádné významné změny. Pouze k datu 1. 1. 2007 nabyl účinnosti nový a přísnější zákon o střetu zájmů, kterým byl zrušen dřívější zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů). K uvedenému datu byl podstatně rozšířen okruh veřejných funkcionářů a nesplnění jejich povinnosti lze nyní postihnout i sankcí (pokutou).

Tento zákon doznal dalších podstatných změn k datu 20. 6. 2008, kdy nabyla účinnosti jeho novela č. 216/2008 Sb. Ta se stala předmětem velkých diskusí a dokonce i prezidentského veta. Prezident upozornil, že novelizovaná právní úprava bude dopadat např. též na ředitele základních a středních škol, i když nejsou veřejnými činiteli v pravém slova smyslu.

Od 1. 1. 2017

V souvislosti s přijetím nového atomového zákona č. 263/2016 Sb. se v § 303 odst. 1 písm. b) ZP doplnil bod 19.

I pro ustanovení § 303 ZP (stejně jako ustanovení § 301) platí, že se nepoužije na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků. Jeho aplikace je vyloučena přímo ustanovením § 16 odst. 6 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, protože tento zákon si katalog základních povinností úředníka stanoví sám. Ze základních povinností úředníka územního samosprávného celku lze připomenout např. povinnost:

  • hájit při výkonu správních činností veřejný zájem,

  • jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,

  • zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku,

  • při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v útvaru úřadu; územní

Nahrávám...
Nahrávám...