dnes je 28.3.2024

Input:

§ 317a ZP Sdílené pracovní místo

5.1.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2.13.3170001
§ 317a ZP Sdílené pracovní místo

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 34 odst. 1 písm. a) – druh práce jako náležitost pracovní smlouvy

    • § 80 – kratší pracovní doba

Sdílené pracovní místo je nový pracovněprávní institut, který má podle důvodové zprávy umožnit zaměstnancům lepší sladění pracovního a rodinného života. Sdíleným je pracovní místo označeno proto, že nejméně dva zaměstnanci si mohou ve vztahu k němu sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb. Účelem je, aby se střídali při výkonu práce tak, že pracovní místo bude v pracovní době obsazeno alespoň jedním z nich.

Podmínky

Zaměstnavatel i zaměstnanec musejí počítat s tím, že zavedení sdíleného pracovního místa je omezeno určitými podmínkami a spojeno s určitou administrativou.

Pracovní místo mohou sdílet pouze zaměstnanci s kratší pracovní dobou, přičemž souhrn délky týdenní pracovní doby těchto zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby (plný pracovní úvazek). Může jít třeba o dva zaměstnance s tzv. polovičním úvazkem, nebo např. o tři zaměstnance, z nichž jeden bude mít kratší pracovní dobu 20 hodin za týden a zbylí dva v délce 10 hodin týdně. Uvedené pravidlo neplatí pro případ zastupování nepřítomného zaměstnance na sdíleném pracovním místě. Pokud totiž nebude moci některý ze zaměstnanců na sdíleném pracovním místě konat práci, může po jiném z nich zaměstnavatel požadovat, aby ho nahradil. Předpokladem takového požadavku zaměstnavatele ale je, že s tím zastupující zaměstnanec vyslovil souhlas buď dopředu, nebo ad hoc. Dojde-li v této souvislosti k dohodě o změně délky pracovní doby (na dobu zastupování nepřítomného zaměstnance), nebude v rozporu s právní úpravou, že součet pracovních úvazků zaměstnanců překročí délku stanovené týdenní pracovní doby.

Sdílení pracovního místa je logicky spojeno s požadavkem, aby dotyční zaměstnanci měli sjednaný stejný druh práce.

Sdílené pracovní místo nelze zaměstnancům jednostranně nařídit, stejně jako si ho zaměstnanci nemohou na svém zaměstnavateli vynutit. Jeho realizace je možná pouze na základě písemné dohody zaměstnavatele s každým takovým zaměstnancem. Ta musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby (určité mantinely, ve kterých se budou zaměstnanci pohybovat). Než formulovat závazek ze sdíleného pracovního místa jako součást pracovní smlouvy, lze s ohledem na možnost jeho vypovězení (viz

Nahrávám...
Nahrávám...