dnes je 18.8.2019
Input:

§ 349 ZP Výklad některých pojmů

22.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.13.349
§ 349 ZP Výklad některých pojmů

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 11 – pojem vedoucího zaměstnance

    • § 31 – povinnosti zaměstnavatele před uzavřením pracovní smlouvy

    • § 33 – vznik pracovního poměru pracovní smlouvou a jmenováním

    • § 38 odst. 1 písm. b) – povinnost zaměstnance konat dohodnuté práce

    • § 52 písm. g) – výpověď pro porušení povinností

    • § 55 odst. 1 písm. b) – okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení povinností

    • § 101 – předcházení ohrožení života a zdraví při práci

    • § 102 – vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí

    • § 103 odst. 2 – povinnost zaměstnavatele zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP

    • § 106 odst. 4 písm. a), c) a d) – povinnosti zaměstnance vyplývající z BOZP

    • § 109 odst. 2 – poskytování mzdy

    • § 109 odst. 3 – poskytování platu

    • § 113 odst. 2 – stanovení mzdy zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele

    • § 122 odst. 2 – stanovení platu vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem

    • § 270 – zproštění se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti při pracovních úrazech a nemocech z povolání

  • Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů

Komentář
Komentář

Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP

V § 349 odst. 1 ZP je definováno, co se považuje za právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP), pokud zákoník práce tento pojem v jednotlivých ustanoveních používá. V textu jsou vyjmenovány předpisy, jejichž obsahem jsou uvedené skutečnosti (např. na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické atd.).

Definice se vztahuje k obsahu těchto předpisů, podstatný je tedy obsah úpravy, nikoliv samotný název předpisu. Za předpisy k zajištění BOZP se považují všechny předpisy, pokud upravují otázky ochrany života a zdraví. Za takovýto předpis se předpis pro účely zákoníku práce považuje, i když zpravidla úprava týkající se vlastní ochrany není obsahem celého předpisu. Za takovýto předpis se považují všechny předpisy upravující v textu výslovně uvedené okruhy otázek bez ohledu na to, jak rozsáhlá je část těchto předpisů vztahujících se k vlastní úpravě otázek týkajících se ochrany života a zdraví. Z pojmu „předpisy” vyplývá, že se musí jednat o předpisy, které mají normativní charakter, tzn. vztahující se na blíže neurčený počet případů, upravující danou otázku. Právními předpisy jsou předpisy, které jsou uveřejňovány ve Sbírce zákonů. Jejich okruh upravuje § 1 a 2 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Ostatní předpisy jsou jiné předpisy než právní, tj. nemusí být uveřejněny ve Sbírce zákonů. Za ostatní předpisy se považují i technické normy vydávané za účelem zajištění BOZP. Ustanovení § 349 odst. 1 ZP se vztahuje na zaměstnance konající závislou práci ve všech pracovněprávních vztazích, které upravuje zákoník práce, tj. nejenom v pracovním poměru, ale i v právních vztazích vzniklých na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce.

Definice předpisů k zajištění BOZP má význam pro posouzení povinností zaměstnavatele, které má při zajišťování BOZP a které jsou upraveny především v § 101-108 ZP. Zaměstnavatel je povinen mimo jiné zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. V neposlední řadě je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na němž je práce vykonávána. Zaměstnavatel má také povinnost soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení o předpisech k BOZP je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků či změny technologických nebo pracovních postupů, ale také v případě, že je vyhodnotí za takové, že mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost nebo ochranu zdraví při práci. Při plnění těchto povinností vychází zaměstnavatel z jejich úpravy obsažené v právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP.

Zaměstnavatel je také povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech a způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Předmětem tohoto školení potom musí být ty předpisy k zajištění BOZP, které jsou definovány v § 349 odst. 1 ZP, pokud se týkají výkonu práce, která se od zaměstnance na základě sjednaného pracovněprávního vztahu vyžaduje. Definice právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP je také potřebná v případě, kdy se zaměstnavatel podle § 270 ZP zprošťuje odpovědnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání zcela nebo zčásti. Jedním z důvodů celkového zproštění je i to, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. K částečnému zproštění se odpovědnosti může dojít tehdy, pokud porušení právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP bylo jedním z důvodů vzniku škody. I při zproštění se odpovědnosti je proto podstatné posouzení toho, o jaký okruh právních a ostatních předpisů se jedná.

Pokyny k zajištění BOZP

Obsahem § 349 odst. 2 ZP je dále definice pojmu „pokyny” k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Považují se za ně pokyny dané konkrétnímu zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Zaměstnanec je podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce sjednané v pracovní