dnes je 7.12.2019
Input:

§ 350 ZP Výklad některých pojmů - osamělí a mladiství zaměstnanci

25.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.13.350
§ 350 ZP Výklad některých pojmů – osamělí a mladiství zaměstnanci

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 88 – přestávka na jídlo a oddech

    • § 187 – člen rodiny zaměstnance pro účely poskytování cestovních náhrad

    • § 240 odst. 2 – vysílání osamělé zaměstnankyně a osamělého zaměstnance

na pracovní cesty

  • § 241 odst. 2 – úprava či zkrácení pracovní doby

  • § 243 – povinnost zaměstnavatele vytvářet podmínky pro zaměstnávání mladistvých zaměstnanců

  • § 244 – přiměřené práce pro mladistvé

  • § 245 – zákaz zaměstnání mladistvých prací přesčas a prací v noci

  • § 246 – zákazy prací pro mladistvé

  • § 247 – pracovnělékařské prohlídky u mladistvých

  • § 252 odst. 2 – sjednání dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty mladistvým

  • § 255 odst. 3 – sjednání dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí mladistvým

  • § 347 odst. 5 – definice domácnosti

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

    • § 22 odst. 1 – osoby blízké

    • § 30 – zletilost a svéprávnost

    • § 34 – zákaz výkonu závislé práce osob mladších 15 let

    • § 35 – svéprávnost ke sjednání pracovněprávních vztahů

  • Vyhláška č. 180/2015 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím matkám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

Komentář
Komentář

Osamělí zaměstnanci

Zákoník práce vznik některých práv, případně stanovení povinnosti zaměstnavatele, garantuje pouze zaměstnancům osamělým. Z toho důvodu § 350 odst. 1 ZP definuje okruh těchto zaměstnanců. Osamělými se rozumějí především neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy nebo svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži. Zákoník práce však za osamělé zaměstnance považuje za určitých podmínek i zaměstnance a zaměstnankyně, kteří jsou ženatí či vdané, pokud jsou osamělí z jiných vážných důvodů. Podmínkou v tomto případě ale je, že nežijí s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem. Jestliže se jedná o vdanou zaměstnankyni nebo ženatého zaměstnance, který se chce z titulu osamělosti domáhat určitých výhod, např. omezení ve výkonu pracovních cest, je na něm, aby svou osamělost zaměstnavateli tvrdil a aby skutečnost, že je osamělý z jiných vážných důvodů, prokázal. Mezi osamělost z jiných vážných důvodů patří např. situace, kdy je druhý z manželů v dlouhodobém výkonu trestu, případně je nezvěstný, nebo jiné situace, kdy se v domácnosti s druhým manželem nezdržuje. Každý případ je však nutné posuzovat podle konkrétních okolností.

Občanský zákoník však ani v současné době nedefinuje, co se rozumí druhem a družkou. Určitým vodítkem v tomto směru je úprava § 22 odst. 1 NOZ, který upravuje osoby blízké. Za ně se považují nejen vyjmenované osoby v příbuzenském vztahu (příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner), ale také jiné osoby v poměru rodinném či obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se také za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Domácností se pro účely zákoníku práce rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Domácnost není definována příbuzenskými vztahy, ale považuje se za ni trvalé, tj. nikoliv přechodné, hospodářské a fyzické soužití jedné společné domácnosti. Pokud se za osobu blízkou i pro účely zákoníku práce považuje partner, rozumí se tím osoba, která uzavřela se zaměstnancem registrované partnerství podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

Prokázání osamělosti má vliv na to, že zaměstnavatel je při vyslání osamělého zaměstnance na pracovní cestu omezen v místě, kam může zaměstnance bez jeho souhlasu vyslat. Obecně platí, že na pracovní cestu může zaměstnavatel zaměstnance vyslat jen na základě dohody s ním. Pro všechny pracovní cesty tuto zásadu upravuje § 42 ZP. U vyjmenovaných zaměstnanců, tj. těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti do věku 8 let, příp. pro osamělé zaměstnance, kteří pečují o dítě do věku 15 let, však platí další ochrana. Tato další ochrana nastupuje i pro případ, že se zaměstnancem je sjednána možnost vysílání na pracovní cesty podle § 42 ZP, zaměstnavatel však musí navíc zajišťovat dodržení dalších podmínek. Osamělou zaměstnankyni nebo osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let, smí zaměstnavatel vyslat na pracovní cestu mimo obvod pracoviště nebo bydliště zaměstnance jen s jeho souhlasem. Zaměstnavatel tedy může zaměstnance vyslat bez jeho souhlasu do obce, v níž zaměstnanec bydlí, anebo do obce, v níž má zaměstnanec pracoviště, k tomu žádný souhlas zaměstnance nepotřebuje. Pokud jej však potřebuje vyslat mimo shora uvedená místa, může tak učinit jen s jejich souhlasem. Souhlas může být dán i ústně, zákoník práce nevyžaduje, aby byl písemný. Za souhlas lze považovat i takovou situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nařídí výkon pracovní cesty mimo obvod jeho bydliště či pracoviště a zaměstnanec tuto cestu absolvuje.

Mladiství

Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána (§ 34 NOZ). Nezletilí po dosažení pracovněprávní svéprávnosti závislou práci již konat mohou.

Mladistvým zaměstnancem pro účely zákoníku práce je zaměstnanec mladší 18 let. Stále platí, že převážná část zaměstnanců v pracovněprávních vztazích je starší 18 let, protože většinou příprava na zaměstnání a studium střední či střední odborné školy trvá zpravidla do 18 let. Náš právní řád nicméně umožňuje, aby pracovněprávní vztahy v plném rozsahu sjednávaly i osoby mladší 18