dnes je 7.12.2022

Input:

č. 368/2004 Sb. NSS; Azyl: podmínky pro zastavení řízení

č. 368/2004 Sb. NSS
Azyl: podmínky pro zastavení řízení
k § 25 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Jestliže se předvolání k pohovoru nepodařilo žadatelce o azyl dvakrát doručit a zásilka byla uložena v pobytovém středisku, v němž byla žadatelka o udělení azylu hlášena k pobytu, oznámení o uložení nedoručené písemnosti bylo vyvěšeno v pobytovém středisku na úřední desce a žadatelka si zásilku nevyzvedla ani v jednom případě do deseti dnů od uložení, lze učinit závěr, že se žadatelka k pohovoru nedostavila bez vážných důvodů. Byly tak splněny podmínky pro zastavení řízení podle ustanovení § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2004, čj. 4 Azs 38/2004-47)
Prejudikatura: srov. č. 261/2004 Sb. NSS.
Věc: D. T. H. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.

Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 8. 4. 2002 bylo podle § 25 písm. d) zákona o azylu zastaveno řízení o udělení azylu žalobkyni s odůvodněním, že se žalobkyně bez řádné omluvy opakovaně nedostavila k pohovoru za účelem objasnění důvodů žádosti o udělení azylu a stav spisového materiálu neumožňoval ve věci rozhodnout.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) opravný prostředek (rozklad), v němž žalovanému vytýkala, že neobdržela pozvání k pohovoru ke správnímu orgánu. Dále uvedla, že se nemůže vrátit do Vietnamu, a požadovala opětovné projednání žádosti o udělení azylu; rovněž žádala o přiznání azylu z humanitárních důvodů.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 4. 2003 žalobu zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka včas kasační stížnost, ve které uplatnila důvody obsažené v ustanoveních § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
V kasační stížnosti stěžovatelka tvrdí, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl soud, který o věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit; rovněž tvrdí, že pro nedostatek důvodů rozhodnutí považuje rozhodnutí krajského soudu za nepřezkoumatelné. Konkrétně namítala, že krajský soud dostatečně nepřezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a své rozhodnutí dostatečným způsobem neodůvodnil. Dále uvedla, že se k pohovoru nedostavila z důvodu, že nebyla vyrozuměna o jeho konání, neboť předvolání nebylo doručeno do vlastních rukou a ani nebylo vyvěšeno, jak tvrdí správní orgán, na úřední desce azylového střediska, kterou podle svých slov jednou až dvakrát týdně navštěvovala. Z tohoto důvodu jí nebylo umožněno zúčastnit se pohovoru, na kterém by se mohla vyjádřit k důvodům žádosti o udělení azylu. Na základě výše uvedeného proto dovozuje porušení § 24 zákona o azylu, § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1, § 46 a § 47 odst. 3 spr. ř.
Žalovaný podal na výzvu soudu ke kasační stížnosti vyjádření, ve kterém uvedl, že jeho rozhodnutí, jakož i rozhodnutí Krajského soudu v
Nahrávám...
Nahrávám...