dnes je 5.7.2022

Input:

č. 409/2004 Sb. NSS; Azyl: rozhodování o překážkách vycestování

č. 409/2004 Sb. NSS
Azyl: rozhodování o překážkách vycestování
k § 16 odst. 1 písm. g), § 28 a § 91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
I. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze považovat za rozhodnutí o neudělení azylu ve smyslu § 28 tohoto zákona. Za takové lze považovat pouze rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra rozhodne o neudělení azylu pro nesplnění podmínek uvedených v ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 téhož zákona po věcném posouzení důvodů tvrzených žadatelem o azyl.
II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nečiní již výrok o neexistenci překážek vycestování ve smyslu ustanovení § 91 citovaného zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2004, čj. 2 Azs 147/2004-41)
Věc: Nataliya L. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobkyně.

Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 10. 2003 byla zamítnuta žádost žalobkyně (dále „stěžovatelka“) o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Ostravě svým rozsudkem ze dne 24. 2. 2004. Ze správního spisu soud zjistil, že stěžovatelka označila za jediný důvod své žádosti o udělení azylu obavy z bývalého manžela a potřebu legalizovat pobyt v České republice; ztotožnil se tedy se žalovaným v hodnocení důvodu, pro nějž byla stěžovatelčina žádost zamítnuta, neboť dokazování provedené ve správním řízení jednoznačně svědčí o tom, že stěžovatelka neopustila Ukrajinu z důvodu pronásledování za uplatňování politických práv a svobod nebo pro odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství nebo politického přesvědčení.
V kasační stížnosti proti tomuto rozsudku stěžovatelka mj. vytýká soudu postup, jímž se vypořádal s tvrzením žalovaného o neexistenci překážek vycestování. Krajský soud podle ní zcela přehlíží, že stěžovatelka nepovažuje svůj návrat do země původu vzhledem k chybějící ochraně ze strany policie za bezpečný, neboť jí na Ukrajině hrozí nebezpečí mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení. Stěžovatelka se obává, že v případě zjištění ukrajinských státních orgánů, že v České republice požádala o azyl, bude podrobena perzekuci, resp. administrativní šikaně ze strany milice a dalších státních orgánů. Domnívá se proto, že splňuje zákonné podmínky pro přiznání překážek vycestování podle § 91 zákona č. 325/1999 Sb., kterými se žalovaný ani krajský soud v odůvodnění svých rozhodnutí vůbec nezabývali.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v
Nahrávám...
Nahrávám...