dnes je 7.12.2022

Input:

č. 425/2005 Sb. NSS; Azyl: zastavení řízení pro opakovanou bezdůvodnou absenci u pohovoru

č. 425/2005 Sb. NSS
Azyl: zastavení řízení pro opakovanou bezdůvodnou absenci u pohovoru
k § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Jestliže se žadatel o azyl nedostaví k pohovoru, k němuž byl dvakrát předvolán, přičemž v jednom případě mu předvolání nebylo doručeno do vlastních rukou, ač mělo být, nelze učinit závěr, že se nedostavil bez vážných důvodů k pohovoru opakovaně. Nejsou tak splněny podmínky pro zastavení řízení podle ustanovení § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2004, čj. 2 Azs 54/2003-57)
Věc: Siarhei S. (Běloruská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalovaného.

Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 5. 4. 2002 zastavilo řízení o udělení azylu podle § 25 písm. d) zákona o azylu, neboť žalobce se opakovaně nedostavil k pohovorům, ke kterým byl předvolán, a na základě dosud zjištěných skutečností nebylo možné rozhodnout.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 27. 6. 2003 rozhodnutí správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud ve svém rozsudku dospěl k závěru, že žalovaný při svém rozhodování nerespektoval § 24 zákona o azylu, neboť se nepokusil doručit obě předvolání k pohovoru žalobci do vlastních rukou podle § 24 odst. 1 zákona o azylu. Dále žalovaný podle soudu při doručování nesprávně postupoval dle § 24 odst. 3 zákona o azylu, neboť toto ustanovení lze použít až poté, kdy je hodnověrně zjištěno, že se žalobce dlouhodobě nezdržuje v místě, kde je hlášen k pobytu. V době vyvěšení prvého předvolání se žalobce podle údajů ve spise v místě hlášeného pobytu zdržoval, ve druhém případě se nedá hovořit o dlouhodobé nepřítomnosti. Konečně je podle soudu dodržení desetidenní úložné lhůty stanovené v § 24 odst. 2 zákona o azylu soudem nepřezkoumatelné, neboť doba uložení písemnosti obsahující předvolání k pohovoru není ve spise uvedena.
Stěžovatel, jímž byl žalovaný správní orgán, uplatňoval v kasační stížnosti důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., tedy nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí soudu. Soud byl podle stěžovatele veden nesprávným právním názorem, že stěžovatel nepostupoval v případě doručení dle § 24 zákona o azylu. Podle stěžovatelova vyjádření sice žalobce potvrdil, že předvolání k pohovorům neobdržel, přiznal však, že azylové zařízení v dané době svévolně opustil. Proto stěžovatel podle svého názoru po právu postupoval podle § 24 zákona o azylu a předvolání vyvěsil, protože se písemnost nepodařilo doručit. Žalobce byl řádně hlášen v pobytovém středisku, které svévolně opustil, a jiný jeho pobyt nebyl a nemohl být znám, neboť žalobce neuvedl, kde se bude zdržovat. Proto nemohlo být ani předvolání k pohovoru doručeno do vlastních rukou, jak se dle stěžovatele mylně domnívá soud, a protože se písemnost nepodařilo doručit, postupoval stěžovatel dle § 24 odst. 2 zákona o azylu. Neplatí rovněž argument soudu,
Nahrávám...
Nahrávám...