dnes je 19.4.2024

Input:

č. 478/2005 Sb. NSS; Dualismus práva: odmítnutí ochrany mezinárodní ochranné známce

č. 478/2005 Sb. NSS
Dualismus práva: odmítnutí ochrany mezinárodní ochranné známce
k § 46 odst. 2 a § 68 písm. b) soudního řádu správního
k § 104b, § 104c a § 244 a násl. občanského soudního řádu
k § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů
k § 2 odst. 1 písm. b), e) a § 37 odst. 3 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách*)
k § 4 písm. b), e) a § 48 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (zkrácený název)
Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o odmítnutí právní ochrany mezinárodní ochranné známce na území České republiky není rozhodnutím správního orgánu o věci soukromoprávní ve smyslu § 46 odst. 2 [ § 68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 24. 11. 2004, čj. Konf 87/2004-7)
Prejudikatura: č. 395/2004 Sb. NSS, srov. též č. 276/2004 Sb. NSS a srov. Soudní judikatura (ASPI Publishing) sešit 2/2004, č. 22.
Věc: Spor o pravomoc mezi Nejvyšším správním soudem a Obvodním soudem pro Prahu 6 ve věci přiznání ochrany mezinárodní kombinované ochranné známce „•T•••Euronet•“, za účasti Deutsche Telecom AG, Spolková republika Německo, a Úřadu průmyslového vlastnictví.

Úřad průmyslového vlastnictví (v dalším textu též „Úřad“) částečně odmítl právní ochranu mezinárodní ochranné známce. Žalobce (německá společnost) se v roce 2001 obrátil žalobou ve správním soudnictví k Vrchnímu soudu v Praze a domáhal se zrušení rozhodnutí. Vrchní soud o žalobě do konce roku 2002 nerozhodl a věc byla poté předána Nejvyššímu správnímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud v červnu 2003 žalobu odmítl s odůvodněním, že Úřad rozhodoval o věci soukromoprávní; současně žalobce poučil, že se svých práv může domáhat žalobou podanou podle § 244 a násl. o. s. ř. Žalobce tak učinil a petitem žaloby se u Obvodního soudu pro Prahu 6 proti Úřadu domáhal výroku o tom, že rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 12. 2000 se zrušuje a mezinárodní ochranné známce se přiznává ochrana v celém rozsahu.
Obvodní soud pro Prahu 6 se poté obrátil na zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. Požádal, aby zvláštní senát rozhodl spor o věcnou příslušnost, vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (v dalším textu „kompetenční spor“), mezi obvodním soudem a Nejvyšším správním soudem.
Zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Úřadu je soud ve správním soudnictví; současně zrušil usnesení Nejvyššího správního soudu, jímž byla původní správní žaloba odmítnuta.
Z odůvodnění:*)
(...) V posuzované právní věci Úřad rozhodoval o odmítnutí právní ochrany mezinárodní ochranné známce na území České republiky. Tomu předcházel mezinárodní zápis ochranné známky podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891 a Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek sjednaného v Madridu dne 27. června 1989, přičemž Česká republika byla jednou ze
Nahrávám...
Nahrávám...