dnes je 30.11.2022

Input:

§ 48 ZP Obecné ustanovení o rozvázání a skončení pracovního poměru

20.10.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.48
§ 48 ZP Obecné ustanovení o rozvázání a skončení pracovního poměru

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 35 – zkušební doba

    • § 39 – pracovní poměry na dobu určitou

    • § 49 až 66 – jednotlivé způsoby skončení pracovního poměru

    • § 67 a 68 – odstupné a jeho vrácení

    • § 69 až 72 – neplatné rozvázání pracovního poměru

    • § 328 – peněžitá práva po smrti zaměstnance

    • § 342 odst. 1 – zánik pracovního poměru smrtí zaměstnavatele – fyzické osoby

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 5 písm. c) – vymezení tzv. vážných důvodů

    • § 37a – centrální evidence pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty

    • § 39 odst. 2 – případy, kdy uchazeči o zaměstnání nepřísluší podpora v nezaměstnanosti

    • § 85 až 103 – zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

    • § 147ba – oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči orgánu nemocenského pojištění v souvislosti se skončením pracovního poměru

  • Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 42g a 42h – zaměstnanecká karta a její náležitosti

    • § 42i a 42j – modrá karta a její náležitosti

    • § 44 odst. 6 a 7 – doba platnosti zaměstnanecké karty a modré karty

    • § 46e – zrušení platnosti zaměstnanecké karty

    • § 46f – zrušení platnosti modré karty

    • § 118 – správní vyhoštění

  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

    • § 80 – trest vyhoštění z území České republiky

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 12 a 25 – přestupky ve vztahu mj. k porušení povinností při skončení pracovního poměru

Ustanovení § 48 ZP obsahuje výčet způsobů, kterými může skončit pracovní poměr. Od tohoto výčtu se nelze odchýlit, je proto vyloučeno, aby pracovní poměr skončil jinými způsoby, byť by si je chtěli zaměstnavatel se zaměstnancem ujednat.

O čem § 48 ZP sice nehovoří, ale lze to dovodit z § 318 téhož právního předpisu, je skutečnost, že pracovní poměr končí ze zákona též uzavřením manželství nebo registrovaného partnerství mezi zaměstnavatelem jako fyzickou osobou a zaměstnancem. Zákon totiž existenci pracovněprávního vztahu mezi těmito subjekty výslovně zapovídá.

Způsoby skončení pracovního poměru by se daly rozdělit do následujících skupin:

  • rozvázání pracovního poměru,

  • uplynutí doby,

  • speciální případy týkající se cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti,

  • smrt zaměstnance (zaměstnavatele).

Rozvázání pracovního poměru

Termín rozvázání pracovního poměru užívá zákoník práce pro případy, kdy je skončení pracovního poměru spojeno s vůlí jedné či obou jeho stran a jde tedy o právní jednání buď zaměstnance, nebo zaměstnavatele. Pracovní poměr může být podle zákoníku práce rozvázán:

  • dohodou (§ 49 ZP),

  • výpovědí (§ 50 až 54 ZP),

  • okamžitým zrušením (§ 55 a 56 ZP) nebo

  • zrušením ve zkušební době (§ 66 ZP).

Že rozvázání pracovního poměru je jen podmnožinou skončení pracovního poměru a že není možné tyto pojmy volně zaměňovat, vyplývá třeba z § 61 ZP. Podle něho má zaměstnavatel v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru určité povinnosti vůči odborové organizaci. Záměrně zdůrazňuji, že v souvislosti s rozvázáním, a nikoliv obecně skončením pracovního poměru.

Skončení pracovního poměru cizince

Zákoník práce neobsahuje definici cizince, proto je třeba vycházet z definice obsažené v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, se cizincem rozumí "fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie". Na druhou stranu je z textu zákona zřejmé, že pro občany Evropské unie a v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 dotčeného zákona též pro občany státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím, a pro občany státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, pokud tato smlouva nestanoví jinak, upravuje zákon v mnoha ohledech příznivější podmínky týkající se jejich vstupu a pobytu na území České republiky, popř. vycestování z něho, než pro jiné cizince.

Samozřejmě též cizinců (stejně jako osob bez státní příslušnosti) se týká obecná právní úprava skončení pracovního poměru obsažená v ZP. Z toho koneckonců vychází ustanovení § 48 odst. 3 ZP, které specifika skončení pracovního poměru u těchto osob uvozuje návětím, že k takovému skončení nedošlo již jiným způsobem. Pokud ne, platí, že pracovní poměr těchto osob končí:

  • dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,

  • dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky, nebo

  • uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání – zaměstnanecká karta nebo modrá karta.

Zrušení povolení k pobytu

Důvody a podmínky pro rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu obsahuje zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Orgánem příslušným k vydání takového rozhodnutí je ministerstvo vnitra a činí tak ve správním řízení.

Trest vyhoštění

Podrobnosti o tom, komu, kdy a v jakých případech lze uložit trest vyhoštění, upravuje především trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona může soud uložit trest vyhoštění z území republiky pachateli, který není občanem České republiky, a to jako trest samostatný, nebo i vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem. Jako samostatný trest může být přitom trest vyhoštění uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

Pokud jde o výměru tohoto trestu, s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, možnostem nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohrožení bezpečnosti lidí, majetku nebo jiného obecného zájmu, může činit od 1 roku do 10 let, lze ho však uložit i na dobu neurčitou.

Zároveň ale trestní zákoník vyjmenovává případy, kdy soud trest vyhoštění neuloží. Jde například o pachatele, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin, nebo o pachatele, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle jiného právního předpisu.

Povolení k zaměstnání

§ 89 ZZ vyplývá, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván na území České republiky až na výjimky jen tehdy, pokud je držitelem zaměstnanecké či modré karty nebo má platné povolení k zaměstnání vydané místně příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce a platné povolení k pobytu na našem území.

Krajská pobočka Úřadu práce vydá povolení k zaměstnání za podmínek, že se jedná o oznámené volné pracovní místo (viz oznamovací povinnost zaměstnavatele dle § 86 ZZ) a toto volné pracovní místo nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak (splnění této podmínky se nevyžaduje při vydání povolení k zaměstnání podle ustanovení § 95 a 97 ZZ).

Doba, na kterou se vydává povolení k zaměstnání, nemůže přesáhnout 2 roky, ale krajská pobočka Úřadu práce ji může opakovaně prodloužit. Náležitosti povolení k zaměstnání a případy, kdy může být povolení k zaměstnání cizinci zrušeno, upravují jednotlivá ustanovení ZZ.

Zaměstnanecká karta a modrá karta

Zaměstnanecká karta a modrá karta mají společné to, že obě jsou povoleními k dlouhodobému pobytu cizince na území České republiky, jehož účelem je zaměstnání. Spojují tak v sobě oprávnění k pobytu i zaměstnání.

Jestliže ale modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tou se rozumí řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky), zaměstnanecká karta takové omezení nezná. Navíc zaměstnání v rámci modré karty může cizinec vykonávat jen na základě pracovního poměru (svoji

Nahrávám...
Nahrávám...