dnes je 7.12.2022

Input:

č. 494/2005 Sb. NSS; Ochrana ovzduší: poplatky za znečišťování ovzduší; Přenesení veřejnoprávní povinnosti; Poplatkové řízení: rozhodování o odvolání

č. 494/2005 Sb. NSS
Ochrana ovzduší: poplatky za znečišťování ovzduší
Přenesení veřejnoprávní povinnosti
Poplatkové řízení: rozhodování o odvolání
k § 4 písm. a) a § 17 odst. 1 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákonů č. 218/1992 Sb. a č. 158/1994 Sb.
k § 8 odst. 2 a § 6 odst. 1, 2 zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 158/1994 Sb.*)
k § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
k § 45 a § 50 odst. 3, 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
I. Poplatkovou povinnost za znečišťování ovzduší provozem velkého zdroje znečišťování (zde: kotelny na tuhá paliva postavené v objektu pivovaru) má provozovatel, jímž je právnická nebo fyzická osoba, která má právo nebo faktickou možnost tento zdroj provozovat [§ 17 odst. 1, § 4 písm. a) zákona č. 309/1991 Sb., o ovzduší, § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování].
II. Veřejnoprávní povinnost nelze převést prostředky soukromého práva na někoho jiného. Smlouva o nájmu pivovaru obsahující ujednání o tom, že platit poplatky za znečišťování ovzduší provozem velkého zdroje znečišťování, nacházejícího se v objektu pivovaru, je povinností pronajímatele, je pro účely řízení o vyměření poplatku v dotčeném rozsahu právně neúčinná. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí o vyměření poplatku nikoli pronajímateli, ale provozovateli je zákonné.
III. Jestliže odvolací orgán rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku za znečišťování ovzduší podle § 50 odst 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, tak, že je zamítne a současně vysloví, že napadené rozhodnutí v celém rozsahu potvrzuje, jedná se o vadu řízení, která však neměla vliv na zákonnost rozhodnutí o vyměření poplatku za znečišťování životního prostředí provozovateli. Tato vada řízení proto není právním důvodem ke zrušení odvolacího rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2004, čj. 6 A 51/2001-30)
Prejudikatura: ad III. Soudní judikatura ve věcech správních č. 714/2000-VII.
Věc: Společnost s ručením omezeným A. v M. proti Ministerstvu životního prostředí o poplatek za znečišťování ovzduší.

Česká inspekce životního prostředí (dále též „inspekce“) dne 3. 1. 2001 dvěma rozhodnutími vyměřila žalobci za roky 1999 a 2000 poplatek za znečišťování ovzduší ve výši 47 000 Kč a 48 700 Kč. Žalobcovo odvolání žalovaný dne 6.3. 2001 zamítl a obě napadená rozhodnutí potvrdil.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u Vrchního soudu v Praze. Namítal, že na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 30. 5. 2000 s akciovou společností P. provozuje pivovar. Z této smlouvy jednoznačně vyplývá, že pronajímatel, akciová společnost P., je povinen udržovat předmět nájmu ve stavu, v němž je způsobilý řádně sloužit účelu smlouvy, a zároveň na své náklady zabezpečovat plnění povinností, které mu - jako vlastníkovi věci -ukládá veřejné právo nebo
Nahrávám...
Nahrávám...