dnes je 29.3.2024

Input:

č. 505/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: nepřípustnost žaloby proti rozhodnutí o pokutě v blokovém řízení

č. 505/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: nepřípustnost žaloby proti rozhodnutí o pokutě v blokovém řízení
k § 68 písm. a) soudního řádu správního
k § 84 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích (v textu též „zákon o přestupcích“)
Pokud soudní řád správní označuje za nepřípustnou žalobu proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky [§ 68 písm. a) s. ř. s.], tím spíše (a minori ad maius) musí být nepřípustná žaloba proti rozhodnutí (zde: rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích), které bylo vydáno v důsledku souhlasu účastníka řízení, a tedy jeho vědomého rozhodnutí, že přestupek nebude projednáván v řízení, jehož předmětem by bylo skutkové i právní posouzení jeho jednání.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12.2004, čj. 6 As 49/2003-46)
Věc: Jindřiška J. v P. proti Policii České republiky - Správě hlavního města Prahy o uložení blokové pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.

Policie České republiky - Správa hlavního města Prahy uložila žalobkyni dne 5.7. 2003 za porušení § 26 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích [§ 22 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích], blokovou pokutu ve výši 500 Kč. Žalobkyně se protiprávního jednání dopustila tím, že nezabezpečila své vozidlo na parkovišti, zatímco hledala kočku, která jí z vozidla utekla při vystupování.
Městský soud v Praze odmítl usnesením ze dne 18. 8. 2003 žalobu proti tomu to rozhodnutí jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť dospěl k závěru, že uložení pokuty v blokovém řízení je pouze projednáním přestupku, nikoli vydáním správního rozhodnutí, a proto není dána pravomoc soudu podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Žalobkyně (stěžovatelka) napadla usnesení Městského soudu v Praze kasační stížností, v níž namítala, že blokové řízení je zvláštním druhem řízení o přestupcích a představuje zkrácený způsob vyřizování přestupků jako správních deliktů. Na pokutových blocích je vyznačeno komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Uložením pokuty v blokovém řízení je řízení o přestupku skončeno a proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Stěžovatelka z toho dovozovala, že uložení pokuty v blokovém řízení je aktem vydaným příslušným správním orgánem, osobou jím pověřenou, autoritativně zasahujícím do právních vztahů osoby obviněné z přestupku jako účastníka řízení o přestupku. Jde tedy o správní rozhodnutí, které splňuje jak náležitosti materiální, tak náležitosti formální, a je tedy v řízení před soudy přezkoumatelné. Městský soud v Praze proto dospěl k nesprávnému právnímu závěru, neboť nevzal v úvahu ustanovení zákona o přestupcích, požadavky na rozhodnutí vydané v blokovém řízení dovozoval z § 47 správního řádu a stěžovatelčinu žalobu odmítl. Stěžovatelka v této souvislosti poukázala na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní ve stanovené lhůtě své vyjádření k obsahu kasační stížnosti nepodala. Postavení
Nahrávám...
Nahrávám...