dnes je 9.12.2024

Input:

č. 532/2005 Sb. NSS, Daňové řízení: zdravotní pojišťovna a povinnost mlčenlivosti

č. 532/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: zdravotní pojišťovna a povinnost mlčenlivosti
k § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 60/1995 Sb.
k § 34 odst. 7 a 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“)
Povinnost mlčenlivosti podle § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se neuplatní vůči správci daně při sdělení výše plateb poskytnutých zdravotní pojišťovnou nestátnímu zdravotnickému zařízení (§34 odst. 7 a 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 1. 2005, čj. 2 Afs 65/2004-47)
Věc: Zdravotní pojišťovna M. v. P. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalovaný dne 12. 12. 2003 zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 30. 6. 2003; tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně uložil žalobkyni podle § 37 daňového řádu pokutu ve výši 1000 Kč za nesplnění povinnosti vyplývající z § 34 odst. 4 daňového řádu; konkrétně za nesplnění povinnosti předložit listiny vyžádané správcem daně.
Ze správního spisu vyplynulo, že správce daně zaslal žalobkyni dne 28. 2. 2003 výzvu k součinnosti třetích osob podle § 34 odst. 3 daňového řádu a žádal o sdělení částek vyplacených MUDr. Emilii M. za roky 2000, 2001 a 2002 v souvislosti s provozováním její samostatné výdělečné činnosti. Poté, co žalobkyně správci daně sdělila, že výzvě vyhovět nemůže, zaslal jí správce daně dne 7. 4. 2003 další shodnou výzvu a upozornil ji, že se nemůže dovolávat mlčenlivosti. Po odmítavém sdělení žalobkyně vydal správce daně dne 19. 5. 2003 další výzvu, tentokrát s odkazem na § 34 odst. 4 daňového řádu. Jelikož žalobkyně i nadále reagovala negativně, vydal správce daně rozhodnutí o uložení pokuty za porušení povinnosti stanovené v § 34 odst. 4 daňového řádu, stojící na názoru o povinnosti součinnosti neomezené mlčenlivostí. Na tomto názoru setrval i žalovaný v rozhodnutí o odvolání.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který žalobu rozsudkem ze dne 5. 4. 2004 zamítl. V odůvodnění uvedl, že pokud ustanovení § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (dále též „zákon č. 280/1992 Sb.“), stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, vztahuje se tato povinnost jen na skutečnosti související s účelem provádění všeobecného zdravotního pojištění ve smyslu § 2 odst. 1 a § 8 odst. 1 tohoto zákona, a tím jsou informace související se zdravotním stavem pojištěnců. Pojistné je pak regulováno zákonem ČNR č. 592/1992 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (dále též „zákon č. 592/1992 Sb.“), který v § 23 odst. 1 upravuje povinnost mlčenlivosti o skutečnostech zjištěných při kontrole plateb pojistného s výjimkou vzájemného poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění. Povinnost mlčenlivosti se tedy se zřetelem k
Nahrávám...
Nahrávám...