dnes je 3.7.2022

Input:

č. 638/2005 Sb. NSS; Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost

č. 638/2005 Sb. NSS
Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost
k § 47 odst. 3 správního řádu
k § 76 odst. 1 písm. a) a b) soudního řádu správního
k § 12 a § 91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Rozhodnutí správního orgánu, v jehož odůvodnění nejsou uvedeny důkazy, na jejichž podkladě správní orgán dovodil své závěry, je v rozporu s § 47 odst. 3 správního řádu a je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Nejsou-li důkazy obsaženy ani ve správním spise, nemá skutkový stav, který vzal správní orgán za základ svého rozhodnutí, oporu ve spise [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, čj. 4 Azs 55/2003-51)
Věc: Jevgenij J. (Ruská federace) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační ; stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 27. 2. 2002 nebyl žalobci udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12 zákona o azylu a dále bylo rozhodnuto tak, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu, v platném znění. V odůvodnění rozhodnutí správní orgán uvedl, že žalobce ve své žádosti o udělení azylu a následně v pohovoru sdělil, že mafie vyhrožovala jemu i jeho synovi únosem, zabitím a prodáním do otroctví. Žalobce musel mafii platit vysoké finanční částky, které nestačil vydělávat, opravoval vozidla a musel tak činit i pro členy mafie, která však opravy reklamovala, požadovala vrácení peněz či odkup celého vozidla nebo to, aby pro ně žalobce tuto práci dělal zdarma. Pokud odmítl, byl zbit. V případě návratu se žalobce obával uvedených potíží ze strany mafie. Dále žalovaný s odkazem na ustanovení § 13 odst. 1, 2 zákona o azylu dospěl k závěru, že u žalobce nejsou dány důvody pro udělení azylu podle tohoto ustanovení, a nezjistil ani důvody pro udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu. Současně posoudil existenci překážek vycestování se závěrem, že žalobce nenáleží k osobám ohroženým skutečnostmi zakládajícími překážky vycestování ve smyslu ustanovení § 91 zákona o azylu.
V opravném prostředku (podaném před datem 1. 1. 2003 podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu a dále projednávaném jako žaloba podle soudního řádu správního) žalobce namítal, že azyl mu nebyl udělen z důvodu nedostatečného pochopení jeho situace a příčin, jež ho vedly k podání žádosti o udělení azylu v ČR. Poukazoval na to, že v Ruské federaci v severním Kavkazu, v blízkosti Čečenské republiky, prožívá on i jeho rodina nepřetržitý tlak, který jej zbavuje možnosti vyjadřovat své náboženské vyznání. Vytýkal správnímu orgánu, že v odůvodnění rozhodnutí není zmíněna a zdůrazněna náboženská příslušnost jeho rodiny, která v jeho problému hraje klíčovou roli. Uvedl, že jako člen Církve adventistů sedmého dne byl objektem násilí a útlaku ze strany muslimského radikálního hnutí Vachobity. Poukazoval dále na to, že žalovanému předložil jako důkaz videokazetu, ze které je patrný jeho stav poté, co byl surově zbit. Na tento důkaz však nebyl brán zřetel. V
Nahrávám...
Nahrávám...