č. 648/2005 Sb. NSS, Řízení před soudem: odmítnutí podání pro neodstranění vad

Rozhodnutím ze dne 14. 6. 2002 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu.

Žalobce se domáhal přezkoumání tohoto rozhodnutí u Krajského soudu v Brně; ten však jeho podání odmítl usnesením ze dne 22.10.2003, odvolávaje se na § 37 odst. 5 s. ř. s. Uvedené podání postrádalo podle krajského soudu náležitosti žaloby podle § 37 odst. 3 s. ř. s. a podle § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s., a soud je tak posoudil jako pouhé ohlášení nesouhlasu s rozhodnutím ve lhůtě stanovené zákonem. Z obsahu podání není zřejmé, jaké jsou důvody nezákonnosti, jaké ustanovení obecně závazného právního předpisu bylo podle žalobce napadeným rozhodnutím porušeno a rovněž petit žaloby zcela chybí. Soud proto usnesením vyzval žalobce k doplnění podání, stanovil mu k tomu lhůtu a současně jej poučil, že nevyhoví-li výzvě ve stanovené lhůtě, soud jeho podání odmítne. Soud vzal v úvahu, že žalobce žalobu sice doplnil, ovšem učinil tak až po uplynutí patnáctidenní lhůty k tomu stanovené; soud z tohoto důvodu k provedenému doplnění nepřihlédl. Podání tak nadále - i přes výzvu a poučení - nesplňovalo všechny podmínky k tomu, aby se jím mohl soud meritorně zabývat. Šlo přitom o takové vady, které bránily meritornímu přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí v mezích vytčených žalobních bodů.

V kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu, založené na důvodu podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., žalobce (stěžovatel) mj. uvedl, že odmítnutí jeho návrhu je v rozporu „se zákony České republiky“, neboť mu nebylo umožněno doplnit žalobu. Stěžovatel nesouhlasí se závěrem soudu, že ve svém podání neoznačil napadené výroky. Uvádí, že není obeznámen s právním řádem České republiky a podle poučení, které obdržel od žalovaného, mu mělo stačit podat žádost o přezkum rozhodnutí soudem. Lhůta, kterou mu krajský soud určil k doplnění žaloby, byla příliš krátká na to, aby stěžovatel mohl odstranit všechny nedostatky svého podání. S ohledem na tyto skutečnosti požádal stěžovatel Nejvyšší správní soud, aby napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že v podání stěžovatele ze dne 20. 6. 2002 označeném jako „opravný prostředek proti rozhodnutí OAMP MV ČR ve věcech azylu“ je uvedeno, kdo je podatelem a jaké správní rozhodnutí je napadáno. Dále je v podání uvedeno, že stěžovatel nesouhlasí s uvedeným správním rozhodnutím: ve správním…