dnes je 3.7.2022

Input:

č. 682/2005 Sb. NSS; Azyl: hlášení místa pobytu

č. 682/2005 Sb. NSS
Azyl: hlášení místa pobytu
k § 24 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), v původním znění*)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, nestanovil, jakou formou má žadatel o azyl nahlásit Ministerstvu vnitra změnu evidovaného pobytu. Pokud žadatel tvrdí, že změnu nahlásil pouze telefonicky (a z evidencí pobytu vedených k tomu pověřenými orgány tato skutečnost nevyplývá), a dovozuje z toho, že nebyly splněny podmínky pro užití § 24 odst 3 tohoto zákona o náhradním doručení písemnosti, kterou nelze doručit v místě evidovaného pobytu, musí předložit či označit důkazy, které informace uvedené v evidenci pobytu vyvracejí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2004, čj. 2 Azs 17/2004-68)
Věc: Vyacheslav M. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Ministr vnitra dne 11. 1. 2002 zamítl žalobcův rozklad a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2001, jímž bylo zastaveno řízení o udělení azylu ve smyslu § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť se stěžovatel opakovaně nedostavil k pohovorům, ke kterým byl předvolán, a na základě dosud zjištěných skutečností nebylo možné rozhodnout.
Žalobce toto rozhodnutí napadl žalobou u Krajského soudu v Plzni, který žalobu zamítl. K žalobní námitce, že žalobci nebyla doručena výzva, aby se dostavil k pohovoru, a že žalobce hlásil změnu místa pobytu telefonicky přijímacímu středisku, soud uvedl, že správní orgán I. stupně na základě sdělení pošty správně dovodil, že se žalobce na adrese, která byla jako jeho pobyt evidována, nezdržuje a jeho pobyt není znám. Žalobce v řízení neprokázal, že by telefonicky sdělil místo svého pobytu; zákon o azylu navíc takovou formu tak zásadního sdělení nezná.
Žalobce (stěžovatel) proti rozsudku krajského soudu podal kasační stížnost. Správní orgán podle něj postupoval pouze formálně, bez snahy zjistit přesně a úplně skutkový stav věci před vydáním rozhodnutí o zastavení řízení o udělení azylu. Tento přístup mohl ovlivnit zákonnost a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl Krajský soud v Plzni napadené rozhodnutí zrušit.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o azylu, ve znění účinném v době konání správního řízení a vydání správního rozhodnutí, je účastník řízení povinen se dostavit na předvolání ministerstva vnitra k pohovoru ve lhůtě, kterou stanoví ministerstvo. Nedostaví-li se k pohovoru opakovaně bez vážných důvodů, rozhodne ministerstvo na základě spisového materiálu, pokud to jeho obsah umožní. Dle § 24 odst. 1 citovaného zákona se písemnosti doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu v místě, ve kterém je evidován jeho pobyt. Pokud se účastník řízení v místě doručení písemnosti nezdržuje a jeho pobyt není znám, uloží se písemnost určená do vlastních rukou účastníka řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o azylu u pověřeného zaměstnance ministerstva v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde má účastník evidován pobyt, nebo v přijímacím či pobytovém středisku, které je nejblíže místu evidovaného pobytu mimo zmíněná
Nahrávám...
Nahrávám...