č. 689/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů
č. 689/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů
k § 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
Není-li z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu zřejmé, proč soud nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení v žalobě a proč žalobní námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené, nutno pokládat takové rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. zejména tehdy, jde-li o právní argumentaci, na níž je postaven základ žaloby. Soud, který se vypořádává s takovou argumentací, ji nemůže jen pro nesprávnost odmítnout, ale musí také uvést, v čem konkrétně její nesprávnost spočívá.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005-44)
Prejudikatura: k nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů srov. č. 133/2004, č. 327/2004, č. 378/2004 a č. 387/2004 Sb. NSS.
Věc: Jana L. v H. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad v Hradci Králové platebním výměrem ze dne 13. 10. 2003 vyměřil žalobkyni daň z převodu nemovitostí ve výši 45 730 Kč. Odvolání žalobkyně zamítlo Finanční ředitelství v Hradci Králové rozhodnutím ze dne 23. 4. 2004.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 27. 10. 2004 zamítl žalobu napadající rozhodnutí žalovaného.
V kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu vytýkala žalobkyně (stěžovatelka) nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu, neboť podle jejího názoru krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí nevysvětlil, proč shledal správní rozhodnutí žalovaného přezkoumatelným, a namísto toho provedl právní rozbor smlouvy o zajišťovacím převodu práva, ač otázka právních následků tohoto právního úkonu nebyla vůbec těžištěm žalobních bodů stěžovatelky. Takto pojaté odůvodnění proto podle stěžovatelky postrádalo dostatek důvodů. Podstatou žalobní argumentace byl poukaz na nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu. Žalobkyně v odvolání podaném proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Hradci Králové zjevně a nepochybně vymezila okruh důvodů, pro které namítala jeho nezákonnost. Těmito námitkami se však žalovaný v odůvodnění svého správního rozhodnutí - jinak poměrně obsáhlém -vůbec nezabýval. Rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné: žalovaný totiž v odůvodnění svého rozhodnutí zcela pominul stěžovatelčinu argumentaci v odvolání proti platebnímu výměru, jelikož se vyjadřoval k otázkám zcela odlišným od odvolacích důvodů a jelikož z jeho vývodů naprosto není seznatelné, proč považoval stěžovatelčiny námitky za liché, mylné či vyvrácené a skutečnosti jí předestírané za nerozhodné, nesprávné či jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené.
Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu pro nedostatek důvodů ve vztahu k posouzení otázky přezkoumatelnosti či naopak nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného pro nedostatek důvodů. Pokud by tato námitka byla důvodná, již tato okolnost samotná by musela vést ke zrušení…
