dnes je 5.2.2023

Input:

č. 778/2006 Sb. NSS; Služební poměr vojáka z povolání: výsluhový příspěvek

č. 778/2006 Sb. NSS
Služební poměr vojáka z povolání: výsluhový příspěvek
k § 26 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění vyhlášeném předsednictvem Federálního shromáždění pod č. 122/1978 Sb.
k čl. IV odst. 2 zákona č. 74/1990 Sb., kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti (dále jen „zákon č. 74/1990 Sb.“)
k § 75 odst. 2 soudního řádu správního
Soud nemůže v rámci řízení o přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán nevyhověl žádosti o přiznání výsluhového příspěvku, přezkoumat důvod skončení služebního poměru vojáka z povolání, neboť je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) vydaným rozkazem, a to pokud jde o propuštění žalobce ze služebního poměru vojáka z povolání ke dni 31. 7. 1990, i pokud jde o důvod jeho propuštění podle čl. IV odst. 2 zákona č. 74/1990 Sb., tedy proto, že odmítl složit vojenskou přísahu.
Proti rozkazu ministra národní obrany ze dne 29. 6. 1990 o propuštění žalobce ze služebního poměru vojáka z povolání ke dni 31. 7. 1990 nebyl opravný prostředek přípustný, neboť jej zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění tehdy účinném, ani jiný právní předpis nepřipouštěl. Správní soudnictví se stalo součástí právního řádu až změnou občanského soudního řádu zákonem č. 519/1991 Sb. s účinností od 1. 1. 1992.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2004, čj. 7 A 68/2001-62)
Věc: MUDr. Josef Č. proti Ministerstvu obrany o výsluhový příspěvek.

Vojenský úřad sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 6. 2. 2001 nevyhověl žádosti žalobce o přiznání výsluhového příspěvku podle § 132 odst. 1 zák. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, protože mezi důvody propuštění ze služebního poměru, které zakládaly nárok na výsluhový příspěvek, není propuštění z důvodu nepodepsání přísahy podle zák. č. 74/1990 Sb. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas odvolání, o němž rozhodl žalovaný dne 20. 3. 2001 tak, že odvolání nevyhověl a napadené rozhodnutí v plném rozsahu potvrdil proto, že podle výpisu z rozkazu Ministra obrany ČSFR č. 0309 ze dne 29. 6. 1990 byl žalobce propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání dnem 31. 7. 1990 podle ustanovení článku IV odst. 2 zák. č. 74/1990 Sb., neboť odmítl složit vojenskou přísahu. Ke dni jeho propuštění ze služebního poměru náležel příspěvek za službu podle § 33 odst. 1 zák. č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků (dále jen „zákon č. 76/1959 Sb.“), těm vojákům z povolání, kteří byli propuštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 nebo odst. 2 písm. a) až e) tohoto zákona. To však nebyl případ žalobce.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce podle procesních předpisů tehdy účinných obsáhlý opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze (věc jako neskončenou posléze po datu 31. 12. 2002 převzal Nejvyšší správní soud a projednal ji podle nových procesních předpisů jako žalobu). Žalobce namítal, že podal opakovaně žádost o příspěvek za službu, a to nejen k datu 31.
Nahrávám...
Nahrávám...