č. 812/2006 Sb. NSS, Řízení před soudem: kompetenční výluka
č. 812/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: kompetenční výluka
k § 70 písm. d) soudního řádu správního
k § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení
Rozhodnutí lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby, a protože samo o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, je vyloučeno ze soudního přezkumu podle ustanovení § 70 písm. d) soudního řádu správního.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2004, čj. 2 As 16/2004-44)
Prejudikatura: srov. Soudní judikatura ve věcech správních č. 309/1998.
Věc: Emilie T. v O. proti Magistrátu Města Ostravy o pracovní neschopnost, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyni byla ke dni 19. 5. 2003 ukončena dočasná pracovní neschopnost, neboť její zdravotní stav byl dlouhodobě stabilizován a z medicínského hlediska byla s určitými omezeními schopná práce. Toto rozhodnutí MUDr. Ř. napadla žalobkyně odvoláním, které žalovaný dne 2. 9. 2003 zamítl s tím, že lékařka postupovala v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení (dále jen „vyhláška č. 31/1993 Sb.“), a její rozhodnutí je správné jak z hlediska medicínského, tak i právního.
Žalobu, kterou žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného, Krajský soud v Ostravě dne 6. 11. 2003 odmítl. Konstatoval, že rozhodnutí ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti sice není ze soudního přezkumu vyloučeno výslovně zvláštním zákonem, nicméně dopadá na ně obecné ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s., neboť se jedná o rozhodnutí, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob a zároveň samo o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské a jiné hospodářské činnosti.
Žalobkyně (stěžovatelka) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě brojila kasační stížností a uplatnila důvod obsažený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítla, že krajský soud nesprávně vyložil ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s., neboť rozhodnutí lékařky o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 31/1993 Sb. představuje rozhodnutí, které pro stěžovatelku - ve spojitosti s dalšími rozhodnutími týkajícími se jejího zdravotního stavu - znamená právní překážku výkonu povolání. V důsledku tohoto rozhodnutí totiž stěžovatelka měla nastoupit do svého zaměstnání jako kuchařka, nicméně tak učinit nemohla, jelikož rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 26. 2. 2002 byla uznána osobou se změněnou pracovní schopností, neschopnou tuto práci vykonávat. V souvislosti s ukončením pracovní neschopnosti byl zaměstnavatel povinen převést stěžovatelku dle ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce na jinou práci, kterou však nebyl schopen zajistit, takže rozhodnutí lékařky bylo rozhodnutím představujícím právní překážku výkonu povolání.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti především namítá, že…
