dnes je 30.11.2022

Input:

č. 835/2006 Sb. NSS; Řízení před soudem: náležitosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu

č. 835/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: náležitosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu
k § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
I. Líčení skutkových okolností v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem.
II. Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.
III. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005-58)
Prejudikatura: č. 488/2005 Sb. NSS.
Věc: Ramiz D. (Srbsko a Černá Hora) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2004 bylo podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuto podání žalobce ze dne 18. 12. 2003, jež bylo žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2003, jímž žalovaný zamítl rozklad stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o neudělení azylu a toto rozhodnutí potvrdil. Krajský soud usnesení o odmítnutí podání odůvodnil tím, že žalobce přes výzvu soudu, která mu byla doručena, ve lhůtě stanovené soudem nedoplnil své podání postrádající základní náležitosti předepsané soudním řádem správním a podání se ve svém obsahu omezilo pouze na nesouhlas s napadeným rozhodnutím správního orgánu. Krajský soud měl za to, že bez doplnění uvedených náležitostí nebylo lze ve věci jednat. Z podání stěžovatele totiž podle krajského soudu nevyplývalo, z jakých skutkových a právních důvodů se stěžovatel přezkumu správního rozhodnutí domáhá.
Žalobce (stěžovatel) v kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí krajského soudu trpí vadami vymezenými v § 103 odst. 1 písm. a), d), e) s. ř. s., a navrhl jeho zrušení. Namítl především, že v důsledku neznalosti českých právních předpisů za pomoci nevládních organizací působících v oboru pomoci žadatelům o azyl sepsal podání k soudu a podle jeho názoru je z něho zcela zřejmé, čeho se týká, kdo je činí, proti komu směřuje a co navrhuje. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení před soudem zastoupen advokátem, nelze se pozastavovat nad nedostatečností jeho podání, zejména nad nedostatkem konkrétních skutečností.
Nahrávám...
Nahrávám...