dnes je 4.11.2024

Input:

č. 845/2006 Sb. NSS, Správní trestání: zánik odpovědnosti za přestupek

č. 845/2006 Sb. NSS
Správní trestání: zánik odpovědnosti za přestupek
k § 20 odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích k § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
Jestliže správní orgán nezastavil řízení o přestupku přesto, že odpovědnost za přestupek zanikla [§ 76 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích], jedná se o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], k němuž soud přihlédne z úřední povinnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, čj. 3 As 57/2004-39)
Věc: Karel N. proti Krajskému úřadu kraje Vysočina o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím komise k projednávání přestupků statutárního města Jihlavy ze dne 5. 3. 2004 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích - úmyslného narušení občanského soužití hrubým jednáním. Za spáchání tohoto přestupku, kterého se dopustil dne 23. 3. 2003, mu byla uložena podle § 11 odst. 1 písm. b) a podle § 49 odst. 2 zákona o přestupcích pokuta ve výši 500 Kč a vznikla mu též povinnost uhradit náklady řízení. Ve druhé části výroku rozhodnutí správní orgán I. stupně řízení o přestupcích podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích zastavil, protože spáchání skutků, o nichž bylo dále vedeno řízení, nebylo prokázáno.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které Krajský úřad kraje Vysočina zamítl dne 5. 5. 2004.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou; vytýkal zde žalovanému nesprávné hodnocení důkazů provedených v řízení, v jehož důsledku dospěl žalovaný k nesprávným skutkovým zjištěním. Jednáním žalobce nedošlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, neboť v řízení nebyl prokázán úmysl porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, a to ani úmysl nepřímý podle § 4 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Jednání žalobce dále není možno posoudit jako hrubé, takže skutek, o němž se řízení vede, není přestupkem.
Krajský soud dne 29. 10. 2004 zrušil rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť zjistil, že žalovaný překročil zákonem stanovené meze správního uvážení. Nezákonnost přezkoumávaného rozhodnutí spatřoval krajský soud v tom, že žalovaný odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil, ačkoli žalobci nebylo prokázáno zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno. Vzhledem k tomu, že nedošlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, a tedy spáchání skutku, o němž bylo vedeno správní řízení, nebylo žalobci z přestupku prokázáno, žalovaný ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích řízení zastavil. Jestliže tedy nebylo spáchání skutku žalobci prokázáno, pak je výrok o uložení pokuty v rozporu s uvedeným skutkovým zjištěním.
Žalovaný (stěžovatel) brojil proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížností, ve které zdůraznil, že výrok
Nahrávám...
Nahrávám...