dnes je 22.5.2024

Input:

č. 853/2006 Sb. NSS, Azyl: vztah § 12 a § 91 zákona o azylu

č. 853/2006 Sb. NSS
Azyl: vztah § 12 a § 91 zákona o azylu
k § 12 a § 91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
Shledá-li krajský soud důvodnou žalobu, jíž se brojí proti rozhodnutí správního orgánu, pouze z důvodu neudělení azylu podle § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a v tomto rozsahu následně rozhodnutí správního orgánu zruší, aniž by zároveň zrušil výrok o tom, zda se na žadatele o azyl vztahuje či nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu, je takový rozsudek nezákonný, neboť rozhodování podle ustanovení § 91 zákona o azylu je závislé na posouzení primární otázky řízení, tj. zda bude účastníku řízení azyl udělen či nikoli.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního sondu ze dne 20. 1. 2006, čj. 4 Azs 47/2005-96)
Věc: Yousuf R. (Afghánistán) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 8. 2003 neudělil žalobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a nevztáhl na něj překážku vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona.
Žalobce napadl citované rozhodnutí včas podanou žalobou, o které Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 9. 2004 rozhodl tak, že rozhodnutí žalovaného v rozsahu výroku o neudělení azylu podle § 12 zákona o azylu zrušil a v této části věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podal žalovaný (stěžovatel) včas kasační stížnost, a to z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle názoru stěžovatele nelze procesně oddělit výrok o neudělení azylu od výroku o překážce vycestování, resp. výroky nemohou stát samostatně, s ohledem na ustanovení § 28 zákona o azylu, které stanoví stěžovateli povinnost uvést ve správním rozhodnutí o neudělení azylu, zda se na cizince, tj. žalobce, vztahuje překážka vycestování (§ 91 zákona o azylu). Soud měl ve výroku rozsudku rozhodnout o celém výroku správního rozhodnutí, a nikoli jen o jeho části.
Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Krajský soud v Brně výrokem I ve věci rozhodl tak, že rozhodnutí žalovaného v rozsahu výroku o neudělení azylu podle § 12 zákona o azylu zrušil a v této části věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Postupem podle ustanovení § 109 odst. 3 s. ř. s. dospěl zdejší soud k závěru, že toto rozhodnutí Krajského soudu v Brně je nezákonné, neboť je stiženo vadou spočívající v tom, že citovaný soud rozhodl pouze o zrušení části rozhodnutí stěžovatele, ačkoli soudní řád správní takový postup neumožňuje.
Ustanovení § 78 odst. 1 věta první s. ř. s. předpokládá, že shledá-li krajský soud žalobu důvodnou, napadené rozhodnutí správního orgánu zruší. Ačkoli z čistě jazykového výkladu by bylo možno dovodit, že krajský soud musí vždy žalobu zamítnout jako celek, s ohledem na dispoziční
Nahrávám...
Nahrávám...