dnes je 7.2.2023

Input:

č. 876/2006 Sb. NSS; Živnostenské podnikání: bezúhonnost

č. 876/2006 Sb. NSS
Živnostenské podnikání: bezúhonnost
k § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákonů č. 286/1995 Sb. a č. 356/1999 Sb.
Trestnými činy vedoucími ke ztrátě bezúhonnosti ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, nejsou pouze ty trestné činy, jejichž znakem skutkové podstaty je podnikání (trestné činy hospodářské): pro aplikaci citovaného ustanovení je podstatné, zda trestný čin má souvislost s podnikatelskými aktivitami konkrétní osoby. Za bezúhonného tak nelze považovat podnikatele, který jednáním, za něž byl pravomocně odsouzen v trestním řízení, vymáhá své pohledávky.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 1. 2006, čj. 22 Ca 137/2004-24)
Věc: Ladislav D. proti Krajskému úřadu Olomouckého kraje o zrušení živnostenského oprávnění.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 3. 2004 zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Prostějově ze dne 21. 1. 2004, kterým bylo žalobci podle § 58 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona zrušeno živnostenské oprávnění pro provozování živností: Silniční motorová doprava nákladní a Výkopové práce, a to z důvodu ztráty bezúhonnosti, což znamená nesplnění všeobecných podmínek provozování živnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) živnostenského zákona.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Namítal, že skutkové podstaty trestného činu vydírání a trestného činu ublížení na zdraví, pro které byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Šumperku, nemají žádnou souvislost s podnikáním. Podnikání není zákonným znakem těchto skutkových podstat, proto nelze v daném případě aplikovat § 6 odst. 2 písm. b) živnostenského zákona.
Součástí správního spisu je mj. rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 30. 5. 2002 s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2002, ze kterých vyplývá, že žalobce fyzicky napadl Ing. Libora K. a při tomto jednání po něm požadoval zaplacení blíže nekonkretizovaného dluhu. Byl uznán vinným ze spáchání trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákona a trestného činu ublížení na zdraví
Nahrávám...
Nahrávám...