č. 889/2006 Sb. NSS; Daň z příjmů fyzických osob: zdanění společníka společnosti s ručením omezeným
č. 889/2006 Sb. NSS
Daň z příjmů fyzických osob: zdanění společníka společnosti s ručením omezeným
k § 6 odst. 1 písm. b) a § 7 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb.
Vykonávali společník společnosti s ručením omezeným pro tuto společnost činnost, jež má jinak charakter samostatné výdělečné činnosti, a podléhá tak zdanění podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pak se na základě fikce stanovené v § 6 odst. 1 písm. b) téhož zákona považuje příjem z této činnosti pro daňové účely za příjem ze závislé činnosti. Takový příjem - bez ohledu na právní předpis, který upravuje vzájemná práva a povinnosti společníka a společnosti z pohledu závazkového, bez ohledu na smluvní typ, který vzájemná práva a povinnosti z pohledu závazkového zakládá, a bez ohledu na způsob výkonu práce a vyplacení odměny za ni - je příjmem, který podléhá zdanění podle § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2004, čj. 6 Afs 9/2003-59)
Věc: Společnost s ručením omezeným M. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad v Dobrušce rozhodnutím ze dne 19. 6. 2002 předepsal žalobci k přímému placení daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2000 ve výši 154 860 Kč.
Finanční ředitelství v Hradci Králové rozhodnutím ze dne 4. 11. 2002 zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný vyšel z toho, že žalobce uzavřel v roce 1995 smlouvu s JUDr. P. o poskytnutí právní pomoci, JUDr. P. byla v roce 2000 společníkem žalobce, pracovala výhradně pro něj a využívala jeho kancelářských prostor a zařízení. Příjmy JUDr. P. jako společníka žalobce ze shora uvedené smlouvy měly být posouzeny jako příjmy ze závislé činnosti, jež měly být takto zdaněny, tj. žalobce měl srazit zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků; nesrazil-li tuto daň, byla mu oprávněně předepsána k zaplacení částka 154 860 Kč.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. V ní namítl, že žalovaný nesprávně vyložil § 6 a § 7 zákona, a vycházel tak z nesprávného právního názoru, že z odměn za služby, které byly JUDr. P. vyplaceny, měl žalobce odvést zálohově daň z příjmů ze závislé činnosti. V případě JUDr. P. se nejednalo o příjem společníka za vykonanou práci, ale o zdanitelný příjem advokáta z jeho samostatné výdělečné činnosti, která je upravena zvláštním zákonem, stejně jako její samotné odměňování.
Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 10. 4. 2003. Dospěl k závěru, že v daném případě skutečně byly splněny podmínky pro hodnocení takové činnosti podle § 6 zákona, tj. jako závislé.
Žalobce (stěžovatel) v kasační stížnosti uplatnil kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.: tvrdil nezákonnost napadeného rozsudku z důvodu nesprávného posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a vady řízení, které měly vliv na řízení a…
