dnes je 18.8.2022

Input:

č. 907/2006 Sb. NSS; Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví

č. 907/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví
k § 65 odst. 1 soudního řádu správního
k § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
Stanovení poplatku studentovi dle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, za studium delší, než je standardní doba zvětšená o jeden rok, s vymezením výše tohoto poplatku, vzniku povinnosti hradit tento poplatek a termínu splatnosti, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., které je přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2006, čj. 2 As 50/2004-64)
Věc: Ondřej N. proti Univerzitě Karlově v Praze o stanovení poplatku, o kasační stížnosti žalobce.

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení „Vyrozumění o vzniku povinnosti platby poplatku spojeného se studiem“. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2004 tuto žalobu, jakožto opožděně podanou, odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, ve které mimo jiné uvedl, že nesouhlasí s názorem soudu o opožděnosti žaloby, protože předpokladem podání žaloby je zásadně právní moc rozhodnutí správního orgánu. Poukázal na to, že sama žalovaná ve svém vyjádření soudu ze dne 26. 11. 2003 tvrdí, že vyrozumění ze dne 9. 10. 2002, které je předmětem tohoto řízení, není správním rozhodnutím, nemá bezprostřední závaznost, není exekučně vykonatelné, a nemá tedy žádné právní důsledky. Zároveň forma vyrozumění o vzniku poplatkové povinnosti a neexistence řádného poučení o možnosti podání opravných prostředků zapříčinily časovou prodlevu v podání žaloby proti vyměření poplatku. Stěžovatel se domnívá, že postupem soudu je porušováno jeho ústavně garantované právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že se ztotožňuje s názorem uvedeným v napadeném usnesení městského soudu. Stěžovatel podal svou žalobu až po uplynutí zákonné lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s. Žalobou napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 10. 10. 2002, žalobu však podal až dne 12. 6. 2003.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
V předmětné věci je třeba v prvé řadě posoudit, zda úkon žalovaného ze dne 10. 10. 2002, označený jako „Vyrozumění o vzniku povinnosti platby poplatku spojeného se studiem“, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. způsobilým přezkumu soudem ve správním soudnictví. Jen u takového rozhodnutí, které navíc nepodléhá kompetenční výluce (§ 70 s. ř. s.), je možno pojmově zvažovat, zda byla dodržena lhůta k podání žaloby podle ustanovení § 72 s. ř. s.
Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán“).
Podle § 65 odst. 1 s.
Nahrávám...
Nahrávám...