dnes je 30.11.2022

Input:

č. 909/2006 Sb. NSS; Řízení před soudem: zjevně neúspěšná kasační stížnost

č. 909/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: zjevně neúspěšná kasační stížnost
k § 35 odst. 7, § 36 odst. 3 a § 62 soudního řádu správního*)
k čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
Kasační stížnost proti usnesení, jímž krajský soud zastavil řízení pro uspokojení navrhovatele podle § 62 s. ř. s., nelze považovat za zjevně neúspěšný návrh ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s., neboť z ní nelze bez pochyb okamžitě zjistit, že stěžovatelce nemůže být vyhověno. Okolnost, že stěžovatelka namítá vady napadeného usnesení patrně bezdůvodně, nemůže být důvodem pro odepření přístupu k tomu soudu, který jediný je oprávněn autoritativně takový úsudek učinit, tj. k Nejvyššímu správnímu soudu. Je-li jednou z podmínek kasačního přezkumu povinné zastoupení advokátem, je odepření tohoto zastoupení pro zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti v případech, kdy poměry stěžovatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2006, čj. 4 Ads 19/2005-105)
Prejudikatura: srov. č. 424/2005 Sb. NSS.
Věc: Marie K. proti Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, o kasační stížnosti žalobkyně.

Okresní pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP) Ostrava dne 8. 10. 1998 žalobkyni uložila povinnost zaplatit podle § 26 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, pokutu ve výši 10 000 Kč za porušení povinnosti stanovené v § 22 odst. 3 písm. a) a b) téhož zákona.
Rozhodnutím ředitelky žalované ze dne 29. 1. 2002 byl zamítnut rozklad žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Rozhodčího orgánu VZP ze dne 24. 10. 2001, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na obnovu řízení ve věci uvedeného platebního výměru.
Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení shora zmíněného rozhodnutí ředitelky žalované ze dne 29. 1. 2002, jakož i zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně pro jejich tvrzenou nezákonnost. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 8. 2004 zastavil řízení s odůvodněním, že podle sdělení žalované byl rozhodnutím Rozhodčího orgánu VZP ze dne 17. 4. 2002 v souladu s § 65 odst. 2 správního řádu platební výměr Okresní pojišťovny VZP v Ostravě ze dne 8. 10. 1998 zrušen poté, co žalovaná dodatečně zjistila, že pokuta byla uložena žalobkyni neoprávněně. Podáním ze dne 31. 5. 2004 žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že není postupem správního orgánu plně uspokojena, neboť jí vznikla škoda, která se nedá zaplatit žádnou finanční částkou, a doposud jí to ani nebylo nabídnuto. Soud konstatoval, že v posuzované věci žaloba směřovala proti rozhodnutí žalované ve věci návrhu žalobkyně na povolení obnovy řízení. Podle jeho názoru je nepochybné, že cestou obnovy řízení hodlala žalobkyně docílit jediného - zrušení platebního výměru Okresní pojišťovny VZP Ostrava ze dne 8. 10. 1998, kterým jí byla uložena pokuta. Tento platební výměr však byl v mezidobí zrušen, a to v řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, ve kterém Rozhodčí orgán VZP shledal, že k porušení zákona ze strany
Nahrávám...
Nahrávám...