dnes je 5.12.2022

Input:

č. 94/2004 Sb. NSS; Daňové řízení: důkazní břemeno poplatníka daně z příjmů fyzických osob

č. 94/2004 Sb. NSS
Daňové řízení: důkazní břemeno poplatníka daně z příjmů fyzických osob
k § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
k § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1995 (v textu též „zákon o daních z příjmů“)
Ustanovení § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ukládá daňovému subjektu prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Daňový subjekt je tak odpovědný za to, že jím předložené důkazní prostředky budou konkrétní a budou prokazovat jeho tvrzení.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 4. 2003, čj. 31 Ca 62/2002-25)
Prejudikatura: Soudní judikatura ve věcech správních č. 284/1998.
Věc: Bohumil K. v Ch. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z příjmů fyzických osob.

Finanční úřad v Chrudimi dodatečným platebním výměrem ze dne 26. 4. 1999 doměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za rok 1995 ve výši 467 734 Kč. O odvolání žalobce proti tomuto výměru rozhodl správce daně I. stupně dne 30. 5. 2001 tak, že snížil daňovou povinnost na částku 414 156 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal k Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, které žalobou naříkaným rozhodnutím odvolání zamítlo.
V žalobních námitkách žalobce poukazoval na nezákonnost napadeného rozhodnutí, jakož i nezákonnost řízení jemu předcházejícího; spatřoval ji zejména v tom, že rozhodnutí žalovaného shledalo důvody pro doměření daně v naprosto jiných okolnostech a důvodech, než na základě kterých daň žalobci doměřil Finanční úřad v Chrudimi. Žalobce tak neměl možnost vyjádřit se v průběhu odvolacího řízení k důvodům pro doměření daně, které uvedl žalovaný. Důvody správce daně I. a II. stupně jsou vlastně naprosto opačné: zatímco žalovaný svůj názor opírá o to, že pyramidky nejsou reklamními předměty, náklad na jejich pořízení není uznatelným nákladem ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a výdaj nelze považovat za reklamu, rozhodnutí Finančního úřadu v Chrudimi tvrdí, že pyramidky jsou reklamními předměty, ale k jejich nákupu nedošlo. Žalobce tvrdil, že pyramidky jsou reklamními předměty, které měly propagovat a propagovaly jeho výrobní program, protože s každou pyramidkou byl zároveň předáván propagační katalog.
Z obsahu správního spisu dále vyplynulo, že na základě daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob za rok 1995 vyloučil Finanční úřad v Chrudimi z daňových výdajů žalobce mimo jiné i částku 1 490 000 Kč za 10 000 kusů reklamního skla - pyramidek s logem firmy -a žalobci pak dodatečným platebním výměrem ze dne 26. 4. 1999 doměřil daň z příjmů fyzických osob za rok 1995 ve výši 467 734 Kč. Do tohoto rozhodnutí podal žalobce dne 8. 6. 1999 odvolání, o němž rozhodl správce daně I. stupně dne 30. 5. 2001 tak, že snížil daňovou povinnost na částku 414 156 Kč, když v průběhu odvolacího řízení zjistil, že nebyly splněny podmínky pro stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek, a přešel ke stanovení daňové povinnosti dokazováním. Na
Nahrávám...
Nahrávám...