dnes je 6.7.2022

Input:

č. 952/2006 Sb. NSS; Azyl: přesah vlastních zájmů stěžovatele; Řízení před soudem: ustanovení zástupce

č. 952/2006 Sb. NSS
Azyl: přesah vlastních zájmů stěžovatele
Řízení před soudem: ustanovení zástupce
k § 104a soudního řádu správního, ve znění zákona č. 350/2005 Sb.
Příkladem nerespektování obecných zásad vyplývajících z rozhodovací činnosti soudů, a tedy důvodem přijatelnosti kasační stížnosti ve věci azylu ve smyslu § 104a s. ř. s., může být takový postup krajského soudu při posuzování splnění předpokladu osvobození od soudních poplatků jako jednoho z předpokladů pro ustanovení zástupce účastníku řízení, kdy soud zohlednil toliko příjmy stěžovatele, nikoliv však již jeho prokázané nezbytné výdaje dosahující téměř výše jeho příjmů; takový postup je důvodem pro zrušení usnesení o neustanovení zástupce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2006, čj. 3 Azs 116/2006-150)
Věc: Oleksandr B. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 10. 2003 nebyl žalobci udělen azyl. Krajský soud rozsudkem ze dne 24. 11. 2005 žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl. Proti rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a zároveň požádal pro řízení o kasační stížnosti o ustanovení zástupce.
Následně vyzval krajský soud stěžovatele, aby pro účely rozhodnutí o ustanovení zástupce doložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. Stěžovatel soudu sdělil, že v České republice pracuje a jeho průměrná čistá mzda činí přibližně 11 tisíc korun. Předložil doklad o tom, že na ubytování vynaloží měsíčně 9 tisíc korun. Ze zbylých dvou tisíc korun měsíčně pak živí tříčlennou rodinu.
Krajský soud návrh stěžovatele zamítl a v odůvodnění uvedl, že jelikož stěžovatel doložil čistý měsíční příjem okolo 11 tisíc korun, není omezen v tom, aby si zvolil zástupce a uhradil mu sjednanou cenu za právní služby.
Kasační stížnost je přijatelná a důvodná; Nejvyšší správní soud proto napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:*)
(...)
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že Krajský soud v Brně vážným způsobem pochybil při posuzování splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků ze strany stěžovatele. Předpoklad osvobození od soudních poplatků je vedle skutečnosti, že návrh, pro řízení o němž se žádá o ustanovení zástupce, nesmí být zjevně neúspěšný, jednou z podmínek, které musejí být kumulativně naplněny, aby správní soud mohl účastníku řízení na jeho žádost ustanovit zástupce. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. V souzené věci stěžovatel na základě výzvy soudu doložil, že je zaměstnán a jeho příjem činí 11 000 Kč měsíčně, z čehož však 9000 Kč vydá za nájem a kromě toho má ještě vyživovací povinnost k manželce a nezletilé dceři, na jejichž výživu mu tedy zbývá částka ve výši 2000 Kč měsíčně. Krajský soud tyto skutečnosti ve svém rozhodnutí uvedl toliko v reprodukční části, poté však při hodnocení splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků vůbec nezohlednil výdaje stěžovatele a bez dalšího dospěl k závěru, že příjem ve výši 11 000 Kč měsíčně
Nahrávám...
Nahrávám...